Tyto investice však jednou budou muset přijít tak jako tak, protože cena za nicnedělání je mnohem vyšší, například podle studie International Institute for Environment and Development by nás následky globálního oteplování mohly stát 1240 bilionů dolarů, přičemž s přijetím adaptačních opatření by to bylo "jen" 890 bilionů.
Jak se má změnit do roku 2100 teplota v závislosti na emisích CO2 ukazuje projekce Hadley Center na obrázku. Stabilizaci obsahu CO2 v atmosféře na 450 ppm odpovídá zvýšení globální teploty "jen" o 2 stupně Celsia oproti době před začátkem industriální éry, což je ten nejoptimističtější scénář. Ačkoli se může zdát, že nárůst průměrné teploty o několik stupňů není velký problém, v praxi to znamená stále častější vlny veder na mnoha místech světa, sucha, růst hladiny moře do roku 2100 o jeden až dva metry, zničenou úrodu, vyšší úmrtnost a častější a silnější přívalové deště a povodně. Jak bude vypadat typický obrázek světa za pár desítek let jsme mohli vidět na letošní vlně rekordních veder v Rusku, kterou doprovázely obrovské lesní požáry, škody na úrodě a která si vyžádala jenom v Moskvě na 11 000 mrtvých ,přičemž odhadovaná škoda na majetku je 15 miliard dolarů. Pesimistické vyhlídky potvrzuje i nedávná studie National Center for Atmospheric Research, podle které budou sucha ke konci tohoto století ohrožovat velkou část planety a na některých místech by mohly dosáhnout v "moderní historii nevídaných rozměrů".
Už teď se nevídaná sucha objevují i na zcela nečekaných místech, například v roce 2005 v Amazonii. Tehdy se říkalo, že podobná sucha nastávají v oblasti tak jednou za 100 let. Jenže letos jsou sucha zpátky. V Amazonce a přilehlých řekách je tak málo vody, že to na některých místech znemožnilo lodní dopravu a odřízlo města od světa.
Je zkrátka stále více jasné, že něco se s globálním oteplováním dělat musí. Pokud tedy nespoleháte na Bibli jako jeden americký kongresmen, který řekl, že "globální oteplování zemi nezničí, protože to Bůh slíbil Noemu."