Co vědci ve skutečnosti udělali, je, že vzali baktérie z jezera Mono Lake, které jsou zvyklé na vysoké koncentrace arzénu a v laboratorních podmínkách je pěstovali v roztoku právě s arzénem. Po čase zjistili, že baktérie v jedovatém roztoku nejenže nezahynuly, ale byly schopny arzén zakomponovat do svých buněk, včetně DNA, kde dokázaly nahradit fosfor, jednu ze zakladních stavebních částí živých buněk. Alespoň tohle tvrdí autorka studie Felisa Wolfe Simonová.
Časopis Nature však například citoval biochemika Barryho Rosena z univerzity v Miami, který řekl: "Aby to bylo opravdu přesvědčivé, vědci by museli dokázat přítomnost arzénu nejen v mikrobialních buňkách, ale ve specifických biomolekulách uvnitř nich." Navíc víme, že arzén tvoří mnohem slabší chemické vazby, které mají tendenci se rozpadat v řádu minut. Pokud tedy skutečně buňky zakomponovaly do své DNA arzén, jak je možné, že se nerozpadly?
Každopádně i pokud tvrzení o tom, že arzén nahradil fosfor v buňkách přečká bez úhony kritiku, stále platí, že se nejedná o žádný nový druh života. Všechny dosud objevené formy života pocházejí z jednoho společného předka a proto také používají stejný genetický kód na bázi DNA a stejné základní chemické procesy, to platí i u tohoto nově objeveného druhu baktérie.
To samozřejmě nemusí nutně znamenat, že život na zemi vzniknul pouze jednou. Je možné, že na dávné zemi existovaly mikroorganismy, které například místo DNA vymyslely úplně jiný genetický kód, založený na úplně jiných nukleotidech. Tyto paralelní větve, pokud tedy existovaly, se do dnešních dnů nedochovaly. Nejspíš prohrály v konkurenci s našimi jednobuněčnými předky. Felisa Wolfe Simonová doufala, že v jezeře Mono Lake najde právě takovou nezávislou linii života, která vznikla a žila izolovaně od ostatních, používajíc při tom jako základní stavební kámen arzén místo fosforu. Nic takového však zatím nenašla. Zdá se ostatně příliš málo pravděpodobné, že by nějaká samotářská forma života přežila 3-4 miliardy let, aniž by byla vytlačena nebo zlikvidovaná klasickými formami života založenými na DNA, které za tu dobu pronikly na naší planetě snad úplně všude - do moře, do vzduchu, na souš i hluboko do půdy.
Pro další informace doporučuju články na serveru tyden.cz (zde a zde), který o objevu NASA informoval z českých médií snad nejlépe a nejobjektivněji.