Věda a náboženství

přecejen bych zůstal u toho, že se doplňují. Ne snad ve hledání pravdy. Ale v působení na lidi. Ne

všichni lidé jsou schopni nějakou vědeckou pravdu pojmout, pochopit, ale uplně

všichni nějakou pravdu (= rozuměj zde víru) potřebují. Nebylo-li by náboženství,

museli bychom si jej vymyslet. S argumenty výše lze souhlasit, ale s přihlédnutím

k širšímu kontextu bych se závěry nesouhlasil. Obejdeme se taky jen s jednou rukou, nohou.. ale není to ono.   

Bůh odpovídá na modlitby a uzdravuje

Autor tvrdi, ze toto je vyrok o svete, ktory moze rozhodnut veda. Mame v rodine takyto pripad. Moja sestra bola uzdravena z termalneho stadia rakoviny pravdepodobne v jednom okamihu. Mala vtedy 12 rokov, nador na plucach sa vyvijal uz rok a dospelo to do takeho stadia, ked lekari mame povedali, ze sestra sa rana nedozije. Mama pri jej posteli prebdela noc v modlitbe. Setra sa rana dozila. Mam tvrdila, ze sa uzdravila a ziadala, aby ju vysetrili na CT, aby sa potvrdilo. Lekari boli skepticki, takze sestra isla na CT az po dvoch tyzdnoch. Bolo konstatovane, ze nalez zmizol bez zvysku.

Tento pripad bol na bratislavskej onkologii znamy, bola k tomu kompletna zdravotna dokumentacia, CT zaznamy z celeho priebehu, ale veda to vobec nevzala na vedomie. Ani ateisti v okoli.

Asi ziadna udalost nie je dost silna aby presvedcila cloveka, ktory nechce verit. Vid slnecny zazrak vo Fatime.

Můj názor je,

že ten článek je spíš zbytečný. Byl by rozhodně zajímavý, nebýt té vyhrocenosti, viz "věda je ve skutečnosti velký nepřítel náboženství". Tak to pochopitelně není. Víra, pokud nefunguje podle náboženských dogmat, není překážkou pro  provozování vědy. Je jedno, jestli je víc špičkových vědců ateistů, agnostiků nebo věřících, protože existují hojně zastoupeny všichni. A jak by mohl být věřící vědec "špička a kapacita", kdyby šlo o zcela neslučitelné postoje? Navíc jestli Coyne řekl:"Pochyby se cení, autority jsou odmítány", a autor s tím souhlasí, tak nevím, jak může v diskuzi klidně napsat:"seznámil jsem se s důkazy a tak VÍM, že je to fakt". Je hezké číst studie a mít tak "důkazy", ale jak víme, peníze jsou dnes hybately všeho a navíc, komplikovaná rovnice o tisících a jedné neznámých se nedá vyřešit pár grafy a studiemi. Neboli by neškodilo trochu umírněnosti, i když zase chápu, že existuje druhá nesmiřitelná strana barikády, která taky VÍ a nepochybuje, ale v obráceném gardu.

Poznal jsem v životě řadu vědeckých kapacit ....

....ať už při studiu,nebo v praxi  a většina z nich neshledávala rozpor mezi vědou a vírou. Musím podotknout,že to převážně byli lékaři.Což je ovšem tím více kupodivu.

Re: Poznal jsem v životě řadu vědeckých kapacit ....

Medicína je v podstatě nabiflované voodoo. Doktoři nic nového v podstatě nevymýšlí a nezkoumají (to dělají tvrdí biologové). Doktoři jsou jsou jenom mechanici co opravují těla.

tak jo

ad1. zatímco kdysi, asi tak ve středověku bylo mírou všeho náboženství, tedy křesťanská víra a dnes se to otočilo. Jak převratný objev, lidstvo konečně

prozřelo! Ale teď vážně, jaký je rozdíl mezi člověkem, který se klaní Bohu, podle Vás neexistujícímu a člověku, který se klaní tabuli plné vzorců?

ad2. která hypotéza je pravdivá, co bude po smrti, jestli peklo nebo ráj, se potvrdí až po smrti, vědecké hypotézy se dají potvrdit už tady, je teda naprosto nepokorné a řekl bych, že tak trochu nesmyslné, aby si věda činila patent na pravdu v tom, co je podle ní po smrti a ostatní hypotézám se vysmívala, prostě nemůže to dokázat

Re: tak jo

Určitě bude spousta vědců tkzv. nevěřících.  Ty největší vědecký kapacity co znám, ale jsou věřícími. Jsou špičkami ve svém oboru - biologie, medicína, fyzika, chemie ........... Tomu prostě nerozumím - to naprosto odporuje blogerově poznatku, že vědci jsou nevěřící - spíš opak je pravdou ( tedy u těch špičkových vědcůco znám ).   

Coyne?

Coyne svůj komentář zahajuje důvěru navozující zmínkou, že byl věřící. Dále však prokazuje takovou míru nepochopení, že o tom lze s jistotou pochybovat. Velmi pravděpodobně seděl v kostele, zpíval žalmy a celé mu to dělalo dobře na srdci, zřejmě považoval biblické výroky za naprosto pravdivé a líbal ruku knězi - to vše však není víra. Snad by to mohl být projev jistého druhu víry, ale není to víra samá. Vírou není ani věřit v dokonalou historickou autenticitu Spasitelova příběhu, není jí víra v neposkvrněné početí, v narození z panny. Jsou to důsledky, nikoliv však víra samá. Církeví Otcové píší: víra je to, že Bůh jest a že člověka spasil - může být toto komentováno vědou? Může věda pátrat lidským srdcem a mystiku víry popírat? Víra přináší mravní čistotu a jistotu, že mě Bůh spasil, je završením života člověka a Platónovým dobrem. Kdo na takovou víru neaspiruje, ať se neprohlašuje za křesťana, nechodí do kostela a o náboženství mlčí.

Re: Coyne?

Já jsem ochoten o náboženství mlčet ovšem pouze pod podmínkou že předemou budou všichni také o náboženství mlčet a nesvazovat mě jeho pravidly.

Mě naprosto nhezajímá co si křesťani myslí o potratech, antikoncepci a milionu dalších věcí.

a co vaše VÍRA v globální oteplování, synku?

Re: a co vaše VÍRA v globální oteplování, synku?

V globální oteplování nemusím věřit, seznámil jsem se s důkazy a tak VÍM, že je to fakt

Zkuste někdy nějakou Grygarovu přednášku

Nebo jiných astrofyziků, než se zas pustíte do dalších blábolů

Re: Zkuste někdy nějakou Grygarovu přednášku

Poslouchal jsem spoustu přednášek astrofyziku, ale bohužel pro vás to byli všechno ateisté :) Jinak Grygar je přesně ten typ vědce,  o kterém jsem v článku napsal, že jakmile odejde z práce, vypne vědecké myšlení a je řadový věřící.

Přesně

naopak

Není to neslučitelné

Jen je potřeba nebrat náboženství doslova. Boha nelze hledat někde mimo zemi, ale jako součást veškerého světa kolem nás, ale především v sobě. Jako své vyšší já, které mi pomáhá, když se cítím slabý, a kterému poděkuji, když se něco podaří. Udělat si přehled ve spoustu příkazů a dogmat náboženství, odlišit ty daná církví jako politickou organizací pro její zájmy, ty poplatné době, kdy vznikla, ty založené na vyložených omylech a překroucených faktech, další prostě jen oprostit od doslovného výkladu a ponechat jen ty, které skutečně naplňují tu hlavní myšlenku daného náboženství - například vážit si druhých, neubližovat, atd. Výsledek je takové vlastní náboženství, které, pokud jeho základem bude křesťanství, by katolík označil za kacířství, ale přesto má s původními myšlenkami křesťanství tolik společného, že sám sebe může označit za věřícího. A taková víra je slučitelná s vědou.