Propagátoři křesťanství často říkají, že pravdivost biblických tvrzení podporuje celá řada důkazů, jako jsou splněná proroctví, písemné podklady z nezávislých zdrojů či archeologické nálezy. Jaká je ale víra lidí, kteří zasvětili celý svůj život vedení archeologických průzkumů na místech zmíňovaných v Bibli? Čemu věří profesionální religionisté, kteří celý život studují Bibli a rané křesťanské texty v původních jazycích, tedy v řečtině a hebrejštině? Na konci roku 2006 si populárně vědecký časopis Biblical Archeology Review pozval 4 odborníky, kteří patří mezi přední světové znalce křesťanství a judaismu, aby se jich zeptali, jak jejich vzdělání a vědecká práce ovlivnily jejich víru. (Stručné informace o každém z nich najdete na konci článku.) Prozradím rovnou, že dva z nich od víry v Boha odpadli úplně.
Biblista Bart Ehrman, který se původně hlásil k fundamentalistickému pojetí křesťanství, podle kterého je Bible neomylné Boží slovo, už během studií na Princeton Theological seminary zjistil, že Bible zdaleka není tak neomylná , bezchybná a bezrozporná, jak se domníval. K definitivnímu odpadnutí od víry jej ale nakonec přivedly úvahy o utrpění ve světě, které nedokázal sloučit s myšlenkou milujicího starostlivého stvořitele. Ani Bible podle něj nenabízí uspokojivé odpovědi:
Ehrman: „Podle toho, kterou část Joba čtete, dostanete jednu sadu odpovědí. Pokud čtete Proroky, dostanete jinou sadu odpovědí. Pokud čtete apokalyptickou literaturu, dostanete zase jinou sadu odpovědí. To mě přimělo hluboce se zamyslet nad svým porozuměním toho, proč je ve světě tolik utrpění. Nakonec, protože jsem byl nespokojený se všemi konvenčními odpovědmi, jsem dospěl k závěru, že už nemůžu věřit v Boha, který zasahuje do dění na tomto světě, když se podívám, jaký je stav věcí. Proto jsem ztratil víru.“
I slavný archeolog William G. Dever v rozhovoru přiznal, jak přišel o víru:
Dever: „Asi před 15 léty během mé kariéry archeologa jsem začal psát o dávném Izraeli. Původně jsem to psal, abych oponoval minimalistům (minimalisté = badatelé, kteří považují biblické příběhy z velké části za smyšlené, pozn. autora blogu) , nakonec jsem se ale stal jedním z nich. Povolání Abrahama, země Bohem zaslíbená, migrace do Kanaanu, příchod do Egypta, Exodus, Mojžíš a monoteismus, předání desatera přikázání na Sinaji, království vedené Bohem – archeologie všechny tyto příběhy zpochybnila. Moje dlouhá zkušenost v Izraeli a má rostoucí nejistota ohledně historicity Bible způsobila konec mé víry."
Hershel Shanks (moderátor diskuze): "Takže jste díky své akademické dráze ztratil svou víru?"
Dever: "Rozhodně ano. Příští rok bude 50 leté výročí mé první cesty do Izraele. Pracoval jsem tam 49 let a něco vám řeknu: Vidět judaismus, křestanství a Bůh mi odpusť - Islám zblízka a osobně, mé víře příliš neprospělo. Díky mému pobytu ve „svaté zemi“ jsem se stal extremně cynickým v otázkách náboženství. Začal jsem si myslet, že v podstatě možná jako vy všichni, nemám talent pro náboženství, že víra může být věc temperantu nebo výchovy. Nikdy jsem neměl náboženstí v krvi. A uvědomil jsem si, že jsem vlastně nikdy nebyl doopravdy věřící, ale trvalo mi to 40 let,f než jsem zjistil, že to už nemá smysl. Tehdy jsem konvertoval k judaismu. (Smích). Bylo to proto, že člověk nemusí být zbožný, aby byl žid. A to mi vyhovuje.“
Další dva hosté oné debaty však o víru během své badatelské praxe nepřišli. James F. Strange, uznávaný biblický archeolog a baptistický duchovní a Lawrence H. Schiffman - prominentní znalec svitků od mrtvého moře a ortodoxní žid. Ale čemu tito dva lidé vlastně věří?
Shanks: "Na čem je založena (vaše víra)?"
Strange: "Je založena na mé osobní zkušenosti s Bohem. V očích mnoha lidí to ze mě dělá jakéhosi bláznivého mystika nebo něco podobného. Ale já si myslím, že je to naprosto praktické a skutečné. Myslím, že existují důvody vidět Boží tvář v někom, jako je třeba William Dever."
Dever: "No počkejte .."
(Smích)
Shanks: "Má ten váš Bůh nějaké vlastnosti?"
Strange: "Předpokládám, že ano, ale po právdě mě to moc nezajímá. Pokud jsem vášnivě zamilovaný, těžko budu debatovat o vlastnostech osoby, kterou miluju. Nebo pokud ano, budu říkat věci jako: „Je báječná.“ „Můžete říct více?“ Ano, je opravdu skvělá.“ (Smích). Když jste v takovém stavu, nezabýváte se podobnýma věcma.“
V následující debatě se objasňuje, že pojetí víry oněch dvou odpadlíků a oněch dvou věřících je vlastně velmi odlišné:
Ehrman: "Já si myslím, že křesťanství – křesťanská víra – byla vždycky založena na určitých historických tvrzeních, například o Ježíšovi. Má erudice mě přivedla ke zpochybňování historických tvrzení, které křesťané pronáší o Ježíšovi."
Shanks: "Jakých historických tvrzení?"
Ehrman: "Například, že Ježíš byl vzkříšen z mrtvých. To je historické tvrzení. Chci tím říct, buď vstal z mrtvých anebo zůstal v hrobě a rozložil se. Ten druh křesťanství, ke kterému jsem se hlásil, věří fyzickému vzkříšení Ježíše. To byla část toho, co znamenalo být křesťanem. Musel jste tomu věřit.“
Shanks: "Jime, věříte tomu?"
Strange: "Nevěřím tomu, ale, víte, věřím tomu, že Kristus je nějakým způsobem naživu a naše vysvětlení pro to je, že došlo ke vzkříšení. Myslím, že jsem víceméně netknutý tím druhem doslovné interpretace (o které hovoří Bart Ehrman), vzkříšení je svým způsobem metafora."
Ehmran: "Pokud Ježíš nebyl ukřižován, pokud zestárnul a zemřel a byl pohřben na rodinném poli kdesi za Nazaretem - to by zničilo mou víru v době, kdy jsem byl křesťan. Jinými slovy, křesťanství je zakořeněno v určitých historických tvrzeních. Tato historická tvrzení se mohou ukázat být pravděpodobná nebo nepravděpodobná. A já jsem se dostal do bodu, kdy se mi historická tvrzení o Ježíšovi zdála nedůvěryhodná. Ne samotné ukřižování – myslím, že Ježíš byl ukřižován tak jako mnoho lidí v jeho době a myslím, že tak jako mnoho lidí, zůstal mrtvým. A to mělo škodlivý dopad na mou víru."
Shanks: "Cítíte nutnost hlásit se k historickým tvrzením křesťanství, Jime?"
Strange: "Svým způsobem ano, protože v nejstarších křestanských textech jsou některá z těchto historických tvrzení. Nemám možnost si tato tvrzení ověřit ani rozhodnout, jak jsou pravděpodobná. Myslím, že mě to zkrátka netrápí."
Shanks: "Barte, zdá se mi, že všichni tady souhlasí s vámi, že věrohodnost historických tvrzení v Bibli je velmi sporná, ale to nezničilo jejich víru. Mluví o víře, která není založena na historických tvrzeních."
Ehrman: "Ano, ale dokonce i Larry si myslí, že v konečném důsledku musíte věřit v Boha. A pak na vaši původní otázce „Jaké vlastnosti má Bůh“ záleží. Pouze věřit v Boha, to je pro mě beztvará myšlenka. Myslím, že víra má nějaký obsah. Bez obsahu je to jenom nějaký druh vnitřního pocitu. Myslím, že víra nějaký obsah musí mít. Ale jakmile do toho začnete tahat obsah, dostanete se do problémů. Žido-křestanská tradice má Boha, který zasahuje do dění. To je to, o čem je Exodus, to je to, o čem je ukřižování. Je to Bůh, který zasahuje do dění. Ale když se podívám kolem sebe na tento svět, nevidím Boha, který by zasahoval do dění."
Dever: "To je přesně i moje zkušenost."
Strange: "Nemůžu si pomoct, ale vidím, že dva lidé se dívají na přesně tu samou událost a jeden vidí Boha zasahujícího a druhý ne. Zjevně ten, který vidí Boha, klame sám sebe nebo se skutečně děje něco opravdového. Bill nevidí Boha, kde já Boha vidím."
Dever: "Jsem rád, že vidíte. Já to zkrátka nepotřebuju. Náboženství mi nic nepřináší a už to takhle mám dlouho a rozhodnul jsem se, že nepotřebuju tuto nadbytečnou přítěž."
Ehrman: "Já mám jiný názor. Já bych vlastně chtěl být věřící."
Dever: "Já taky. Přeju si, aby to byla pravda. Opravdu si to přeju."
Schifman: "Já vidím celou věc jako celoživotní hledání. Není to že člověk buď věří nebo nevěří. Životní zkušenosti lidí jsou velmi rozdílné a velmi komplexní a samotná víra v Boha je výzva. Není to o tom, jestli vím, že Exodus se stal nebo nestal. Má to něco společného s porozuměním složitému světu, ve kterém žijeme. Víra je proces."
Dever: "Dynamický.."
Schiffman: "Je to dynamické. Člověk zažívá mnoho věcí."
Strange: "Rozhodně to není jenom nějaký soubor přesvědčení."
Dever: "Nebo neurčitý hřejivý pocit. Pokud je to celé jenom o tom, pak nemám zájem."
(...)
Ehrman: "Myslím, že co se stalo v případě Larryho a Jima je, že zdědili tradici. V tomto se narodili a byli vychováni. Prožitky, které měli, interpretují ve světle této tradice. Když interpretuju já svoje prožitky, neuvažuju již pod vlivem tohoto pozadí, protože jsem opustil ten druh víry (kind of propositional faith), kterou jsem měl. Proto pro mě otázka zní: Proč bych měl věřit téhle věci a ne jiné? Proč bych měl být žid a ne třeba budhista? Existují tisíce možností. Já si zkrátka myslím, že pro inteligentní víru jsou třeba dobré důvody. Co se mě týče, nemám dostatek důvodů věřit křesťanské tradici. To samé si myslím i o židovské tradici."
Z této dabaty tedy (ale i z mých vlastních debat s křesťany) vyplynuly dva rozdílné přístupy vzdělaných lidí ke křesťanství a k náboženství. Jeden je fundamentalistický, doslovný, který bere události z Bible, jako je stvoření, rajskou zahradu, Exodus, či Ježíšovo vzkříšení za historický fakt. Pokud ale chcete věřit tomuto pojetí křesťanství, musíte ignorovat v podstatě veškerou vědu. Proto není v dnešní době moc vzdělaných lidí, kteří by věřili doslovné interpretaci Bible.
Druhý přístup pak je metaforický, který by se dal shrnout asi takhle: Jestliže některé pasáže Bible jsou evidentně v rozporu s realitou, je třeba je vykládat obrazně. Jestliže tedy Bible píše o exodu stovek tisíců Izraelitů z Egypta, není to myšleno tak, že by se tato událost opravdu stala. Spíš je to symbolický příběh, který nám má ukázat vztah Izraelitů k Bohu. (Nebo jakýkoli jiný obrazný výklad tohoto příběhu, který vás napadne a dává jakžtakž smysl.) Jestliže se v Bibli píše: Snáze projde velbloud uchem jehly, nežli bohatý do Božího království," a vy jste shodou okolností bohatý, nic si z toho nedělejte. Stačí jen vymyslet odpovídající důvod, proč se vás tento verš netýká. Jste-li moderní a vzdělaný křesťan a je vám proti srsti věřit, že většina lidstva bude za banální prohřešky trpět navěky v pekle, kde "červ jejich neumírá a oheň nehasne" a kde "bude pláč a skřípění zubů", jak poeticky líčí Bible, můžete věřit v některou z "nízkotučných" verzí pekla:
A) Hříšnici nebudou v pekle trpět navěky, ale jen na nějaký čas, pak jim Bůh (potažmo Satan) dá pokoj (jak věří něktěří křestané)
B) Peklo ve skutečnosti není peklo, ale stav duše - odloučení od Boha (jak věří katolíci)
C) Peklo znamená druhou smrt. Duše hříšníků zkrátka zanikne a tím to hasne. (jak věří například svědkové Jehovovi)
Jestliže ale tímto způsobem překroutíte celou Bibli, aby odpovídala realitě a vašim představám o Bohu, jste pak ještě křesťan? Zkrátka Ježíšovo učení a metaforické výklady Bible jsou dvě zcela rozdílné věci. Vznikají tak jakési fast-foodové verze křesťanství, které připomínají produkty rychlého občerstvení: čtvrt kila křesťanství, půl kila judaismu a okořenit trochou New Age. A máte na počkání náboženství podle své chuti. Dever i Schifman v rozhovoru na jasné otázky odpovídali tak nejasně a mlhavě, jako by vůbec nevěděli, čemu vlastně věří. Nakonec je to možná skutečně jenom o tom "neurčitém hřejivém pocitu" a o"víře bez obsahu."
Má pak ale takové pseudo-náboženství vůbec smysl? Mnoho současných vědců a učenců se domnívá, že nikoli, jak dokládá vzestup tzv. nových ateistů, o kterých jsem psal již minule. Ostatně často citovaný výzkum časopisu Nature z roku 1998 mezi členy Americké akademie věd, tedy mezi těmi nejlepšími vědci v zemi, ukázal, že 72% z nich nevěří v "osobního Boha" a 21% o existenci osobního Boha pochybuje nebo se hlásí k agnosticismu.
Jako ateista mám z takových výsledků samozřejmě radost a doufám, že s přibývajícím přístupem ke vzdělání se na stranu ateismu bude přidávat stále více lidí.
Poznámky a odkazy:
Celý text rozhovoru, který vyšel v Biblical Archeology Review lze stáhnout v angličtině zde.
Pro snazší orientaci na tomto blogu jsem založil novou rubriku Ateismus a náboženství , jejiž odkaz najdete vpravo pod mojí fotkou a kde najdete mé dřívější články s podobnou tematikou.
Kdo byli účastníci onoho rozhovoru:
Bart Ehrman - biblista a odborník na rané křesťanství, profesor religionistiky na univerzitě v Chapel Hillu autor řady odborných publikací a více než 20 knih pro laickou i odbornou veřejnost. V Česku od něj vyšly pouze knihy Ztracené evangelium Jidáše Iškariotského , Šifra mistra Leonarda: pravda a smyšlenky a Petr, Pavel a Marie Magdalena - Ježíšovi následovníci v dějinách a legendách , v anglickém jazyce pak například Historical Introduction to The New Testament, Jesus interrupted, God´s problem (ve které řeší své důvody odpadnutí od víry) atd.
William Dever - jeden z nejznámějších archeologů, zaměřoval se hlavně na dějiny Izraele a blízkého východu v biblických dobách. V Česku je známý hlavně díky své výborné knize Kdo byli první Izraelci a odkud přišli? , která u nás vyšla letos.
James F. Strange - Biblický archeolog, autor řady odborných článků (mimojiné i v prestižním Anchor Dictionary of the Bible) i knih, například Archaeology, the Rabbis and Early Christianity.
Lawrence Schiffman - odborník na tzv. svitky od Mrtvého moře, působí na New Yorkské univerzitě na fakultě Hebrejských a Judaistických studií a je autorem řady publikací, z nichž nejvýznamnější je asi dvousvazková Encyclopedia of the Dead Sea Scrolls, vydaná Oxford University Press.
