Úterý 16. srpna 2022, svátek má Jáchym
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 16. srpna 2022 Jáchym

Je věda nespolehlivá?

16. 12. 2010 9:45:17
Zajímavá debata se rozpoutala ve vědecké blogosféře po zveřejnění článku The Truth Wears Off: Is There Something Wrong With the Scientific Method? v časopise New Yorker od Jonaha Lehrera. Článek se týkal častého jevu, kdy se objeví vědecká studie naznačující nějaký zajímavý výsledek ("brokolice snižuje riziko rakoviny") , který je pak někdy i následně potvrzován dalšími studiemi, s postupem času se však začínají objevovat studie s opačným výsledkem, až je nakonec původní tvrzení vyvráceno. Tomuto jevu autor říká "decline effect" a projevuje se v řadě vědních oborů.

Lehrer to ilustroval mimo jiné na příkladu výzkumů Josepha Bankse Rhineho, který se v 30. letech pokoušel vědecky prokázat mimosmyslové vnímání. Ačkoliv se podle počátečních pokusů testovaní senzibilové trefovali ve vyšším počtu případů, než kolik by odpovídalo náhodě, a vypadalo to tedy, že skutečně disponují schopností mimosmyslového vnímání, s dalšími pokusy už úspěšnost začala klesat, nastal takzvaný "návrat k průměru". Tento efekt se projevuje mimojiné i v medicíně, kdy se často objeví nějaký nadějný budoucí lék, o kterém mnohdy idned přehnaně informují média, jehož účinnost ale v dalších studiích už nebývá zdaleka tak ohromující.

Jednou z příčin tohoto faktu je, že v počátečních fázích výzkumu léků bývají studie obvykle na malém vzorku pacientů a u malých studií bývá vysoké riziko falešně pozitivních výsledků.

Druhým důvodem bývá publikační zkreslení, které se projevuje tendencí zveřejňovat pouze studie s pozitivním výsledkem, kdežto negativní výsledky se zametou pod koberec, popřípadě se publikují v méně významných vědeckých časopisech. Lékařská věda se snaží zabránit zatajování negativních výsledků pomocí databáze klinických testů, publikační zkreslení se však často objevuje například u různých pseudovědeckých výzkumů, ať už se jedná o zmíněné paranormální jevy či alternativní medicínu jako homeopatie (viz můj článek "Blíží se konec homeopatie?"). Vytváří se tak falešný dojem, že dotyčná metoda funguje a to bývá ještě dále zveličeno médii, která často píší o jednotlivých studiích jako o neměnné a konečné pravdě. ("vědci PROKÁZALI, že brokolice snižuje riziko rakoviny.")

Závěr Lehrerova článku však vyzněl, jako by výše uvedená fakta nějak podkopovály důvěryhodnost vědy, když napsal: "Jakmile máme experimenty hotové, nakonec si stejně musíme vybrat, čemu budeme věřit."

Tímto výrokem ale vyvolal vlnu kritiky od obhájců vědecké medicíny Stevena Novelly a Davida Gorskeho ze serveru Science based medicine nebo evolučního biologa Jerryho Coyna, kteří varovali před vyléváním vaničky i s dítětem:

"Je mnoho vědeckých závěrů, které s postupem času vyvráceny nejsou - jsou naopak posíleny a stanou se tak nezvratně potvrzenými, že s nimi můžeme nakládat jako se zavedenými fakty (ačkoliv stále otevřenými pro revizi). Teorie gravitace, relativity, evoluce, DNA jako základ dědičnosti, teorie o bakteriálním původu nemocí - to nejsou iluze, které se vypaří při bližším prozkoumání, ale fundamentální aspekty reality, které věda objasnila."

Je mnoho lidí, kteří když vidí, jak často různé studie docházejí k různým závěrům, mají tendenci zavrhnout celou vědu jako nespolehlivou a zmatenou, ale to je chyba. Jak píše Gorski:

"Lékaři a vědci obecně si jsou vědomi nedostatků biomedicinské literatury. Většina, ale bohužel ne všichni z nás, ví, že rané poznatky, které ještě nebyly replikovány, by měly být brány s extrémním skepticismem a že čím víckrát byly výsledky replikovány a dále využívány, tím více jim můžeme věřit, obzvláště když mnohočetné linie důkazů (základní výzkum, klinické testy, epidemiologie) všechny ukazují stejným směrem. Na druhou stranu veřejnost, jak se zdá, tomuto často nerozumí."

Věda je zkrátka sebeopravující a mnohdy je třeba udělat pár kroků vzad či stranou, než je možné pokročit dále v poznání. Ale to není špatně, protože při tomto procesu jsou zavrženy sice zdánlivě rozumné názory a hypotézy, které se ale nakonec ukázaly být nepravdivé. Ukazuje nám to, že ačkoliv se věci mnohdy zdají být zjevné a evidentní, málokdy tomu tak opravdu je a neměli bychom tedy skákat k unáhleným závěrům, obzvláště ne na základě jedné studie. Vědecké poznání postupuje možná pomaleji, než bychom si přáli, ale výsledky, které tímto náročným sítem projdou, bývají mnohem spolehlivější, než jiné formy poznání. Důkazem jsou všechny ty praktické aplikace vědy, které vidíme všude kolem sebe, od moderní medicíny až po GPS navigace a mikrovlné trouby.

Autor: Roman Polach | čtvrtek 16.12.2010 9:45 | karma článku: 26.88 | přečteno: 3085x

Další články blogera

Roman Polach

Ne, válka na Ukrajině opravdu není boj dobra se zlem

"Válka na Ukrajině je čistým střetem dobra a zla, nejsou tam žádná „ale”, takže nejde zpochybňovat naši pomoc Ukrajině a uprchlíkům," tvrdí šefredaktor týdeníku Respekt. Podobné teze lze najít i ve vyjádřeních naší vladních stran.

19.4.2022 v 9:05 | Karma článku: 44.74 | Přečteno: 3749 | Diskuse

Roman Polach

Protilátky po covidu jsou účinné přinejmenším stejně jako očkování

V dubnu zaplavily světové noviny zprávy o tom, jak mutace delta ohrožuje Indii - nestíhají prý pohřbívat mrtvé. Málokdo už ale informoval o tom, co se v této zemi se zaostalým zdravotnictvím a nízkou proočkovaností stalo potom.

2.8.2021 v 9:22 | Karma článku: 31.42 | Přečteno: 1693 | Diskuse

Roman Polach

Odpůrci strategie kolektivní imunity připomínají sektu

Ruku na srdce. Tahle epidemie mohla být už dávno za námi, kdybychom si nehráli na "poručíme větru, dešti" a nesnažili se zabránit šíření koronaviru za každou cenu.

20.11.2020 v 9:05 | Karma článku: 26.48 | Přečteno: 1169 | Diskuse

Roman Polach

Na dovolené v epicentru pandemie

"Řady rakví a žádné důstojné loučení. Italské Bergamo nestíhá pohřbívat mrtvé, pomáhá armáda." Podobné titulky zaplnily v březnu světové noviny.

24.7.2020 v 10:05 | Karma článku: 29.73 | Přečteno: 1720 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Co je nového v NASA - mise OSIRIS REx

K planetárním misím NASA dnes patří 14 sond. Mají různé cíle, všechny se nacházejí ve Sluneční soustavě. 12 dalších misí se připravuje. (délka blogu 5 min.)

15.8.2022 v 8:00 | Karma článku: 16.79 | Přečteno: 158 | Diskuse

Libor Čermák

Nad naším městem bylo pozorováno UFO

Událost, o které chci psát se stala před necelým měsícem, lidé tu pozorovali letět cosi, o čem nevěděli, co to je. Své pozorování dali na FB. Ale, jak se k tomu postavili někteří další jedinci, nad tím lze jen rozum stát.

12.8.2022 v 7:38 | Karma článku: 15.54 | Přečteno: 473 |

Dana Tenzler

Jak se dostat k Merkuru

Největší technologickou výzvou při kolonizaci Merkuru bude nejspíš už samotná cesta k této nejmenší a Slunci nejbližší planetě. (délka blogu 5 min.)

11.8.2022 v 8:00 | Karma článku: 20.46 | Přečteno: 303 | Diskuse

Jan Fikáček

Syndrom zmizelé ruky aneb když se vám rozdvojí ruka

Ve čtvrtek (4.8.2022) se mi přihodil zcela fascinující zážitek. Zažili jste někdy stav, ve kterém jste nemohli najít vlastní ruku, i když jste ji měli? A to bez drog, bez alkoholu a za zcela střízlivého stavu?

9.8.2022 v 9:07 | Karma článku: 22.47 | Přečteno: 752 | Diskuse

Dana Tenzler

Jak by se dalo přežít na Merkuru?

Přežít na Merkuru by nemuselo být tak složité, jak se to na první pohled zdá. Trénink na přežití budeme mít už díky kolonizaci Měsíce - i na něm chybí atmosféra. (délka blogu 5 min.)

8.8.2022 v 8:00 | Karma článku: 18.95 | Přečteno: 247 | Diskuse
Počet článků 74 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 4390

Skeptik a popularizátor vědy. Publikoval jsem články pro tištěná i internetová média jako vtm.cz, Respekt, 100+1, Svět na dlani a další..

Najdete na iDNES.cz