Úterý 16. srpna 2022, svátek má Jáchym
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 16. srpna 2022 Jáchym

Žijte vědecky

11. 03. 2011 10:41:20
Server edge.org je známý pravidelným vyhlašováním otázky roku, na kterou pak nechá odpovědět největší a nejznámější světové intelektuály z řad vědců, ale i filozofů či umělců. Otázka roku 2011 zní takto: „Jaký vědecký koncept by vylepšil kognitivní výbavu lidí?“ Jinými slovy jaký vědecký koncept by se lidem hodil v jejich každodenním životě?

Zatím byly zveřejněny příspěvky od 164 osobností a je zajímavé, že řada z nich píše v podstatě to samé, co tvrdí odjakživa představitelé skeptických hnutí, ať už se jedná o zahraniční CSICOP nebo JREF, či v Česku klub Sysifos. Co tedy od těchto předních intelektuálů zaznělo?

Korelace neznamená příčinnou souvislost

Tato jednoduchá poučka je ve vědeckém světě všeobecně známá, přesto, jak napsala ve svém příspěvku Susan Blackmoreová známá svým zkoumáním paranormálních jevů a mimotělních zážitků, mezi laickou veřejností se neuchytila, přestože je velmi důležitá jak pro vědu tak pro kritické myšlení. Ukazuje to na jednoduchém příkladu: stojíte na nástupišti, které se postupně zaplňuje lidmi. A najednou přijede vlak. Znamená to, že lidé způsobili příjezd vlaku (A způsobuje B)? Způsobil vlak příchod lidí (B způsobuje A)? Nikoliv, obojí je závislé na jízdním řádu, tedy C způsobilo A i B.

Takový příklad zní sice banálně, protože to přece všichni víme, ale faktem je, že v reálném světě se neustále děje spousta různých událostí, u kterých už zdaleka není tak jasné, co bylo způsobeno čím, přičemž člověk často vyvozuje příčinné souvislosti tam, kde žádné nejsou, nebo je naopak nevidí tam, kde jsou. Lidé mají tendenci vyvozovat, že když událost B nastala po události A, tak A způsobilo B. To se nejčastěji projevuje právě u víry v různé paranormální jevy jako telepatie, astrologie nebo alternativní medicína. „Vzal jsem si homeopatika a dva dny nato jsem se vyléčil z chřipky. Funguje to.“ Můžeme to vidět ale například i u ekonomů, kteří jsou schopni sebevědomě vysvětlit jakýkoli vzestup či pokles cen akcií nebo míry nezaměstnanosti, přestože událostí v reálném světě je tolik a souvislosti mezi nimi natolik složité, že je takřka nemožné určit, že A způsobilo B. To blízce souvisí s dalším tématem:

Náhodnost, pravděpodobnost

„Náhodnost je tak složité pochopit proto, že pracuje proti našemu instinktu hledání vzorců. Říká nám, že někdy žádný vzorec neexistuje. V důsledku toho náhodnost fundamentálně omezuje naši intuici, říká nám, že některé procesy zkrátka nemůžeme plně předpovědět. Je to koncept, který je pro nás obtížné přijmout, i když je to základní součástí fungování vesmíru. Bez porozumění náhodnosti, se zasekneme v perfektně předvídatelném vesmíru, který ale existuje pouze v naší hlavě (...) Navíc náhodné události mohou někdy vypadat jako nenáhodné. I ti nejvíce sofistikovaní vědci mohou mít potíže rozeznat rozdíl mezi skutečným efektem a náhodným výkyvem. Díky náhodnosti může placebo vypadat jako zázračný lék, neškodné sloučeniny vypadat jako smrtelný jed a dokonce mohou vznikat subatomové částice z ničeho.“

To jsou slova Charlese Seifa, ale v podobném duchu se nesly texty i některých dalších přispěvatelů. Například teoretický fyzik Garrett Lisi, napsal toto:

„My lidé se vypořádáváme otřesně s pravděpodobnostmi. Nejen že to s nimi neumíme, ale zdá se, že jsme přímo naprogramovaní být nekompetentní, navzdory faktu, že se střetáváme každý den s nespočtem situací, které vyžadují přesné pravděpodobností kalkulace, abychom z nich měli prospěch. Tato slepá skvrna v našem kolektivním vědomí – neschopnost vypořádat se s pravděpodobnostmi – se může zdát nepodstatná, ale ve skutečnosti má nedozírné důsledky. Máme strach, kde není na místě a děláme špatná rozhodnutí.“

Podobný názor vyjádřil i Seth Lloyd, profesor z MIT, podle kterého fakt, že člověk neumí vyhodnocovat pravděpodobnosti není způsoben jen (ne)schopností sčítat či odčítat:

„Spíše se lidé mýlí v pravděpodobnostech na hlubší intuitivní úrovni. Přeceňují pravděpodobnost vzácných a šokujících událostí – třeba že se do vaší ložnice v noci vloupe zloděj, zatímco spíte. A naopak podceňují pravděpodobnost častých, ale nenápadných událostí – pomalé narůstání tuku na stěnách arterií nebo další tuna oxidu uhličitého vypuštěná do atmosféry.“

Jeden příklad za všechny. Po teroristických útocích z 11. září 2001 mnoho lidí dostalo strach z létání a začali upřednostňovat raději dopravu automobily. Jenže šance, že se zabijete v autě je mnohem větší než při cestování letadlem. V důsledku toho zemřelo na silnicích v době po útocích podle některých odhadů až o dva tisíce lidí více , což se blíží počtu obětí samotných teroristických útoků.

Jak tato limitace lidského myšlení může přispívat k víře v různé pavědy a paranormální jevy je zřejmé. Běžně lze zaslechnout argumenty typu: „Už se mi dvakrát stalo, že jsem na někoho myslel a ten člověk mi v tu chvíli zavolal. To nemůže být náhoda, to musí být telepatie.“ Opravdu? A kolikrát se to stát může, aby to ještě byla náhoda? Máte to spočítané?

Anebo: „Byl jsem u astrologa a řekl mi spoustu věcí, které nemohl vědět. To nemůže být náhoda, astrologie funguje.“ Opravdu? Když bude astrolog náhodně tipovat vaše charakterové vlastnosti nebo události z vašeho života, jaká je šance, že se aspoň v něčem trefí?

Věříme jenom tomu, čemu chceme

Zajímavým textem serveru edge.org přispěl i psycholog z harvardské univerzity Howard Gardner: „Největší překážkou pro vědecké myšlení je tendence přijímat názory na základě víry nebo ideologie. Většina Američanů zpochybňuje evoluci, protože jde proti jejich náboženskému přesvědčení a přinejmenším značná menšina je skeptická k globálnímu oteplování (...) protože snaha bojovat proti klimatickým změnám by zasahovala do „svobodného trhu.“

Člověk má zkratka tendenci vyhledávat pouze ty informace, které zapadají do jeho světonázoru, zbytek pokud možno ignoruje nebo alespoň zlehčuje, tento jev má i své jméno – Confirmation bias. Přitom podle Gardnera by stačilo, kdyby si lidé položili otázku dle filosofa vědy Karla Poppera: „Co by váš názor vyvrátilo?“ Není zkrátka problém vyhledat si informace, které zapadají do vaší teorie, ale co takhle zkusit aktivně vyhledávat i ty, které by ji mohly vyvrátit? Kupříkladu evoluční teorii potvrzují miliony fosilií, které jsou rozmístěny v přesně těch vrstvách, kde bychom je čekali, je-li evoluce pravdivá. Přitom ale jediný nález například fosilního králika z dob prekambria by mohl celou evoluci zpochybnit. Z vědecké teorie by mělo vyplývat nejenom to, co bychom ve skutečném světě najít měli, ale taky co bychom najít neměli. Pokud není nic, co by vaši teorii mohlo vyvrátit, pak je vaše pozice založena na víře a ideologii, nikoliv na vědě.

Být kritický k vlastním myšlenkám vyžaduje vůli, protože lidé mají své myšlenky rádi, chovají se k nim jako ke svému majetku. Jak napsal kognitivní vědec Gary Marcus:

„Překonávat tento mentální nedostatek, známý jako confirmation bias, je celoživotní zápas. Přiznat si, že jim trpíme, je důležitý první krok. Do té míry, do jaké jsme schopni si uvědomovat limitace našich mozků, se můžeme snažit je obejít, kompenzovat naše vrozené tendence k sebepotvrzování a selektivní paměti, tím že se přinutíme zvažovat nejenom data, která potvrzují naši víru, ale také informace, které mohou vést jiné lidi zastávat odlišné názory.“

Věda postupuje kupředu tak rychlým tempem právě díky tomu, že se snaží omezit vliv těchto lidských tendencí zkreslovat, ukázkou toho jsou například „dvojitě zaslepené, randomizované studie“ v medicíně, kdy ani vědci, ani pacienti nevědí, kdo dostává skutečný lék a kdo placebo. Tím se předejde tomu, aby experimentátoři ať už vědomě či nevědomě zkreslovali výsledky ve prospěch léku.

Vědecká negramotnost

Jeden z nejzajímavějších příspěvků pochází od Maxe Tegmarka, známého fyzika z MIT, podle kterého nejužitečnější vědecký koncept, který by měli lidé znát, je právě „vědecký koncept.“ Pozastavil se nad tím, že v USA podle průzkumů 39% lidí považuje astrologii za vědu a 40% věří, že lidstvo není starší než 10 000 let. „Kdyby každý rozuměl konceptu „vědecký koncept“, tato procenta by byla na nule. Navíc svět by byl lepším místem, protože lidé s „vědeckým životním stylem“ zakládají svá rozhodnutí na správných informacích a maximalizují tak svoje šance na úspěch. Tím, že racionálně nakupují i volí, posilují také vědecký přístup k rozhodování ve společnostech, organizacích a vládách.“

Co by se dalo dělat, aby se zlepšila „vědecká gramotnost“ veřejnosti? Jedna ze zjevných odpovědí je podle Tegmarka vzdělání. Jenže „školy často připomínají muzea.“

„Vě věku internetu se moje role jako učitele změnila. Už mě není potřeba jako zdroje informací, ty si mí studenti mohou jednoduše stáhnout z internetu sami. Spíš je mou klíčovou úlohou inspirovat vědecký životní styl, zvědavost a touhu dozvědět se více.“ Jenže i v zemích, kde je přístup ke vzdělání slušný, vědecká gramotnost klesá. „Proč? Zjevně proto, že existují mocné síly, které tlačí opačným směrem a dělají to efektivněji. Korporace, které se obávají že lepší porozumění některým vědeckým otázkám by mohlo ublížit jejich ziskům, mají motiv kalit vodu, stejně jako okrajové náboženské skupiny, které se bojí, že zpochybňovat jejich pseudovědecká tvrzení by podlomilo jejich moc.“

Není těžké se dovtípit, koho má Tegmark na mysli. Například obskurní organizace Heartland institute v 90. letech se za peníze od firmy Philip Morris snažila zpochybnit škodlivost pasivního kouření. Dnes tento „think tank“ dezinformuje veřejnost v otázkách globálního oteplování a pořádá pravidelně konference, kde si hrají na vědce a šíří dezinformace. V roce 2009 přednášel na jejich konferenci i Václav Klaus, kterého Heartland institute uvádí na svém seznamu „expertů na globální oteplování.“

Organizace Discovery institute se oproti tomu zaměřuje pro změnu na popírání evoluční teorie. Ačkoliv má pouze pár desítek členů, její vliv je celosvětový. I v Česku vyšla řada knih snažících se zpochybnit evoluci, z nichž některé mají na svědomí právě členové Discovery institute. Tegmark dále píše:

„My máme výhodu lepších argumentů, ale antivědecká koalice má výhodu lepšího financování. Navíc, a to je zoufale ironické, je také více vědecky organizovaná. Když chce společnost změnit veřejné mínění v zájmu zvýšení svých zisků, využívá vědecké a vysoce efektivní marketingové nástroje. Čemu lidí věří dnes? Čemu chceme, aby věřili zítra? Které z jejich obav, nejistot, nadějí a jiných emocí můžeme využít? Jaký je nejefektivnější způsob změnit jejich názor? Naplánovat kampaň. Spustit. Hotovo.“

Podle Tegmarka jsou vědci zoufale naivní, pokud si myslí, že mohou „nějak porazit tuto korporátně-fundamentalistickou koalici používáním zastaralých nevědeckých strategií“ či „recitováním statistik novinářům.“

Když veřejnost bude chápat, jak funguje věda, pomůže to lidstvu nejenom vyrovnat se s očekávanými problémy budoucnosti jako nedostatek potravin či globální oteplování, ale může to lidem pomoct i v jejich každodenním životě. Jak totiž řekl fyzik Richard Feynman: "První zásada (vědy) zní, že nesmíte klamat sami sebe - a sám sebe člověk oklame nejsnáze. "

Autor: Roman Polach | pátek 11.3.2011 10:41 | karma článku: 24.86 | přečteno: 3426x

Další články blogera

Roman Polach

Ne, válka na Ukrajině opravdu není boj dobra se zlem

"Válka na Ukrajině je čistým střetem dobra a zla, nejsou tam žádná „ale”, takže nejde zpochybňovat naši pomoc Ukrajině a uprchlíkům," tvrdí šefredaktor týdeníku Respekt. Podobné teze lze najít i ve vyjádřeních naší vladních stran.

19.4.2022 v 9:05 | Karma článku: 44.74 | Přečteno: 3749 | Diskuse

Roman Polach

Protilátky po covidu jsou účinné přinejmenším stejně jako očkování

V dubnu zaplavily světové noviny zprávy o tom, jak mutace delta ohrožuje Indii - nestíhají prý pohřbívat mrtvé. Málokdo už ale informoval o tom, co se v této zemi se zaostalým zdravotnictvím a nízkou proočkovaností stalo potom.

2.8.2021 v 9:22 | Karma článku: 31.42 | Přečteno: 1693 | Diskuse

Roman Polach

Odpůrci strategie kolektivní imunity připomínají sektu

Ruku na srdce. Tahle epidemie mohla být už dávno za námi, kdybychom si nehráli na "poručíme větru, dešti" a nesnažili se zabránit šíření koronaviru za každou cenu.

20.11.2020 v 9:05 | Karma článku: 26.48 | Přečteno: 1169 | Diskuse

Roman Polach

Na dovolené v epicentru pandemie

"Řady rakví a žádné důstojné loučení. Italské Bergamo nestíhá pohřbívat mrtvé, pomáhá armáda." Podobné titulky zaplnily v březnu světové noviny.

24.7.2020 v 10:05 | Karma článku: 29.73 | Přečteno: 1720 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Co je nového v NASA - mise OSIRIS REx

K planetárním misím NASA dnes patří 14 sond. Mají různé cíle, všechny se nacházejí ve Sluneční soustavě. 12 dalších misí se připravuje. (délka blogu 5 min.)

15.8.2022 v 8:00 | Karma článku: 16.80 | Přečteno: 158 | Diskuse

Libor Čermák

Nad naším městem bylo pozorováno UFO

Událost, o které chci psát se stala před necelým měsícem, lidé tu pozorovali letět cosi, o čem nevěděli, co to je. Své pozorování dali na FB. Ale, jak se k tomu postavili někteří další jedinci, nad tím lze jen rozum stát.

12.8.2022 v 7:38 | Karma článku: 15.55 | Přečteno: 473 |

Dana Tenzler

Jak se dostat k Merkuru

Největší technologickou výzvou při kolonizaci Merkuru bude nejspíš už samotná cesta k této nejmenší a Slunci nejbližší planetě. (délka blogu 5 min.)

11.8.2022 v 8:00 | Karma článku: 20.46 | Přečteno: 303 | Diskuse

Jan Fikáček

Syndrom zmizelé ruky aneb když se vám rozdvojí ruka

Ve čtvrtek (4.8.2022) se mi přihodil zcela fascinující zážitek. Zažili jste někdy stav, ve kterém jste nemohli najít vlastní ruku, i když jste ji měli? A to bez drog, bez alkoholu a za zcela střízlivého stavu?

9.8.2022 v 9:07 | Karma článku: 22.47 | Přečteno: 752 | Diskuse

Dana Tenzler

Jak by se dalo přežít na Merkuru?

Přežít na Merkuru by nemuselo být tak složité, jak se to na první pohled zdá. Trénink na přežití budeme mít už díky kolonizaci Měsíce - i na něm chybí atmosféra. (délka blogu 5 min.)

8.8.2022 v 8:00 | Karma článku: 18.95 | Přečteno: 247 | Diskuse
Počet článků 74 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 4390

Skeptik a popularizátor vědy. Publikoval jsem články pro tištěná i internetová média jako vtm.cz, Respekt, 100+1, Svět na dlani a další..

Najdete na iDNES.cz