Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Čeká nás další "malá doba ledová?"

17. 06. 2011 10:40:13
V úterý vědci na konferenci Americké astronomické společnosti oznámili výsledky tři různých studií, podle kterých příští 11-letý sluneční cyklus bude výrazně utlumený nebo možná nenastane vůbec. Prý je možné, že slunce vstoupí na nějaký čas do utlumené fáze. Některá zahraniční média tato zjištění komentovala slovy, že nás možná čeká další doba ledová. Je jen otázkou času, než se podobné spekulace objeví i v českém tisku.

Asi nejzajímavěji popsal zjištění solárních fyziků na svém blogu astronom Phil Plait. Podle něj jsou dnes vědci schopní sledovat jevy, které předcházejí slunečním cyklům. Pod povrchem slunce se zformuje řeka plynů, která se s tím, jak cyklus postupuje, posouvá směrem k slunečnímu rovníku. Nad touto žhavou řekou pak vznikají sluneční skvrny. Ačkoli další sluneční cyklus začne až za několik let, už dnes by se tato řeka měla pod povrchem Slunce formovat. Jenže neformuje. Z toho a dalších indicií vědci usoudili, že příští 11-letý sluneční cyklus bude zpožděný nebo možná dokonce nepřijde vůbec.

V důsledku toho se ihned začaly objevovat spekulace, že nás čeká perioda globálního ochlazování. To je ale nesmysl. V loňském roce byla fáze 11-letého slunečního cyklu na svém minimu a přesto jsme měli podle NASA nejteplejší rok v historii měření. Jak napsal časopis Science "odpočívající Slunce by mělo jenom nepatrný ochlazovací vliv na klima." Navíc podle vyjádření solárních fyziků, které Science cituje, je naše porozumění jevům uvnitř Slunce stále velmi nejisté, takže jakékoli dlouhodobé prognózy slunečních cyklů jsou spíše spekulací.

Často vzpomínané v této souvislosti je takzvané Maunderovo minimum, což bylo období nízké sluneční aktivity mezi léty 1645 a 1715, které se na severní polokouli krylo s "malou dobou ledovou" (ta probíhala až zhruba do roku 1850). V tomto případě navíc chladným podmínkám napomohlo období výrazně zvýšené vulkanické aktivity. Je možné, že by se něco takového stalo i dnes, kdyby se sluneční cykly přerušily na několik desítek let? Časopis New Scientist se právě tímto zabývá ve svém článku s výmluvným názvem "Nová doba ledová? S tím nepočítejte" . Upozorňuje na studii z loňského roku (Feulner & Rahmstorf 2010, pdf zde), ve které vědci zkoumali, jak by další takové Maunderovo minimum ovlivnilo klima na Zemi. Jejich závěr zněl takto:

Když to shrneme, globální průměrné teploty v roce 2100 by to snížilo s největší pravděpodobností zhruba o 0,1 stupně C. I když vezmeme v úvahu všechny nejistoty v teplotní rekonstrukci, v radiačních působeních (forcings) a fyzikálních modelech (...) snížení by nemělo být o více než 0,3 stupně C."

A to je dost málo na to, že vlivem skleníkových plynů se má do roku 2100 Země oteplit o 2 - 4,5 stupně. Odhad dvou stupňů oteplení je přitom dnes už mnohými považován na nerealistický, protože počítá s výrazným snižováním emisí CO2, které se zatím neděje.

Maunder_Minimum_Prediction.gif

Obrázek: Plné čáry reprezentují vývoj teplot podle emisních scenářů A1B a A2. Přerušované čáry ukazují, jak by se teplota vyvíjela v případě nového Maunderova minima - tedy desítky let trvajícího období snížené sluneční aktivity. Vliv na globální oteplování je skutečně mizivý. Zdroj: Feulner & Rahmstorf 2010, Geophysical Research Letters.

Faktem je, že snížená aktivita Slunce nás před globálním oteplováním nezachrání. Až se tedy zase někdy dočtete, že nás čeká v brzké době doba ledová, můžete se spolehnout na to, že je to nesmysl.

Další články na toto téma:

Sunspot Drop Won’t Cause Global Cooling - Wired Science

Sadly, If Sun Goes Into ‘Hibernation’ It Won’t Stop Catastrophic Global Warming, But It Might Put the Deniers in Hibernation - Climate Progress

How would a Solar Grand Minimum affect global warming? - Skeptical Science

Autor: Roman Polach | pátek 17.6.2011 10:40 | karma článku: 16.26 | přečteno: 3121x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Věda

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii-8.Bunkový genóm ako báseň. Posunieme „hranice“ života?

Ukázalo sa, že na procesy genetických zmien je možné, ba nutné, aplikovať princípy informatiky a kombinatoriky. Aké sú niektoré závery týchto empirických vied pre biológiu? - Je živá už molekula RNA? Kde vlastne začína život?

16.10.2017 v 17:08 | Karma článku: 5.88 | Přečteno: 78 | Diskuse

Jan Fikáček

Dnešní fyzice trochu chybí.... fyzika, aneb proč je matematika někdy fyzikálně slepá

Matematika je náš nejlepší "smysl", kterým vidíme nejhlouběji do světa elementárních částic, či nejostřeji do minulosti vesmíru. Tento superiorní "smysl" má ale, bohužel, i své "optické klamy" a nedostatky.

16.10.2017 v 9:07 | Karma článku: 18.93 | Přečteno: 482 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč jsou stopy v mokrém písku nakrátko suché?

Když se procházíte po mokrém písku, můžete si všimnout zajímavého jevu. Písek, na kterém právě stojíte, se zdá být světlejší a sušší než zbytek pláže. Je to trik nebo optický klam? (délka blogu 5 min.)

16.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 22.82 | Přečteno: 478 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč vlastně fungují – přesýpací hodiny?

Co mají přesýpací hodiny společného s klenbou kostela – a proč vlastně fungují tak, jak fungují? (blog je dnes kratší, ca. 2 min.)

12.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 26.85 | Přečteno: 833 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii–7. Haeckelov „zločin“ alebo: Škandalózna nevedomosť či „farizejstvo“?

Keď mal Darwin problém a jeho teória sa ocitla v úzkych kvôli objavom v paleontológii a s tým súvisiacou myšlienkou homológií, domnieval sa, že najlepšie podporia jeho teóriu údajné dôkazy z vtedajších poznatkov embryológie.

9.10.2017 v 17:50 | Karma článku: 7.83 | Přečteno: 151 |


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.