Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Další trapas klimatických popíračů

6. 09. 2011 13:33:30
Roy Spencer, který pracuje na univerzitě v Hunstsvillu, je spolupracovníkem NASA a spoluautorem satelitního měření globálních teplot UAH, patří mezi prominentní popírače globálního oteplování a evoluce. Jako věděc nemá zrovna dobrou pověst, protože jeho satelitní měření teplot díky matematické chybě ukazovalo menší oteplování než pozemní poměření, což přispělo k dlouho let udržovanému mýtu, že podle satelitů žádné globální oteplování není. Spencer trval na správnosti svých dat 13 let, než mu jiní vědci dotyčnou chybu našli a opravili. Jenže klimatičti popírači nemají ve svých řadách mnoho klimatologů, proto i Spencerova autorita je lepší než nic.

Před měsícem se Spencer dostal znovu do světových médií publikováním kontroverzní studie, o které stanice Fox News napsala "Ukazují data NASA, že oteplování zmizelo ve vesmíru?" a časopis Forbes s titulkem "Nová data NASA ukazují zející díru v alarmismu globálního oteplování." Chytli se i obvyklí podezřelí na českém internetu - popírač Vítězslav Kremlík a hlásná trouba protivědecké klimatické lobby server osel.cz.

Celá mediální bublina se točí kolem studie, kterou se Spencerovi podařilo publikovat v málo známém časopise Remote Sensing, který nemá s klimatologií nic společného, zřejmě potom, co jeho článek odmítly věhlasnější vědecké časopisy. Spencer v podstatě vyrobil vlastní jednoduchý klimatický model, který prý odpovídá naměřeným teplotám lépe, než modely IPCC, což podle něj dokazuje, že CO2 pohlcuje mnohem méně tepla, než "alarmisté" tvrdili. V kostce tvrdí, že za současné globální oteplování mohou mraky - tedy přírodní variace ve výskytu oblačnosti.

Co už ale čeští popírači v návalu euforie zapomněli zmínit, jsou reakce ostatních vědců a ty byly velice kritické, jako první o tom tehdy informoval server livescience ve svém článku.

Kritiku studie napsal i přední americký klimatolog Kevin Trenberth, podle kterého je Spencerův model natolik zjednodušený, že je v podstatě k ničemu - "nemá realistický oceán, nemá El Niňo ani hydrologický cyklus a byl nastaven tak, aby dal výsledek, který potřeboval."

Ke kritice se přidal i profesor geochemie Barry Bickmorem, který přesvědčive ukázal, že Spencerův model se svými volně nastavitelnými parametry může dojít k v podstatě jakémukoli výsledku.

To nejlepší ale mělo teprve přijít. V pátek 2. září odstoupil kvůli Spencerově článku hlavní editor časopisu Remote Sensing Wolfgang Wagner. Ve svém zdůvodnění, které celé stojí za přečtení, píše mimojiné, že úkolem vědeckých časopisů je odhalit zásadní metodologické chyby či falešná tvrzení v článcích, které se chystá publikovat. To se v případě Spencerova článku nestalo a proto se Wagner rozhodl odstoupit:

"Současně s tímto krokem bych také rád osobně protestoval proti tomu, jak autoři a podobně smýšlející klimaskeptici přeháněli závěry studie ve veřejných oznámeních...Naneštěstí, jejich kampaň byla zjevně úspěšná, protože jsme zaznamenali přes 56 000 stažení tohoto článku v prvním měsící po publikaci.

Pokud článek prezentuje zajímavé vědecké argumenty, byť kontroverzní, měl by být publikován a zodpovězen v literatuře. To byla moje prvotní reakce když jsem se seznámil s tímto konkrétním případem. Proč jsem se tedy, po pečlivějším prozkoumání argumentů pro a proti rozhodnul změnit svůj původní názor? Problém je, že obdobné studie publikované jinými autory už byly vyvráceny ve veřejných diskuzích a do určité míře i v literatuře, fakt který byl ignorován Spencerem a Braswellem v jejich článku a bohužel, nebyl připomenut recenzenty. Jinými slovy problém (...) nevidím v tom, že jejich článek vyjadřuje minoritní názory (které byly potom bohužel zveličovány médii) ale že v podstatě ignoroval vědecké argumenty svých oponentů. Tento druhý bod byl opomenut v recenzním řízení, což vysvětluje, proč považuju tento článek za fundamentálně chybný a tím pádem neoprávněně přijatý k publikaci naším časopisem."

Asi nejlépe celou kauzu zhodnotil John Timmer ze serveru arstechnica, podle kterého v současnosti existují v debatě o globálním oteplování dvě paralelní reality. Pro popírače bude odstoupení editora Remote Sensing jen dalším potvrzením konspirace. Zkrátka Al-Gore, ilumináti či bratrstvo kočičí pracky nebo kdo vlastně za touhle celosvětovou konspirací stojí - zase jednou umlčeli nepohodlného svědka.

A skutečně, Spencer na odstoupení editora časopisu reagoval podle očekávání dalším konspiračním myšlením:

"Vypadá to, že strážci z IPCC zase jednou zatlačili na časopis za to, že se odvážil publikovat něco, co by mohlo poškodit politicky neústupnou pozici IPCC, že změna klimatu je skoro plně způsobena člověkem. Nevidím jiné vysvětlení, proč by editor v takové situaci měl odstupovat."

Spencer tak zřejmě bude nadále superstar klimatických popíračů, navzdory tomu, že profesor atmosferických věd Andrew Dresler o něm nedávno napsal:

"Jeho studie není doopravdy určena pro jiné vědce, protože ti ho už neberou vážně (mýlil se příliš mnohokrát). Spíš píše svoje studie pro Fox News, ediční radu Wall Street Journal, členy kongresu a blogy. To je jeho obecenstvo a lidé pro které je jeho výzkum užitečný - k zastavení politiky omezení emisí skleníkových plynů - což je to, co Roy chce."

Ostatně Spencerovu motivaci nejlépe objasnil on sám, když v komentáři na svém blogu napsal: "Beru svoji práci trochu jako funkci zákonodárce, podpořen daňovým poplatníkem, aby chránil jeho zájmy a minimalizoval roli vlády."

A o tom celý tenhle byznys popíračů je. Nezajímá je, jestli se otepluje nebo ne, jestli tají ledovce či ne, nezajímá je klimatologie. Jde jen o jakýsi boj proti imaginární světové vládě, která z nás chce tahat peníze a zřejmě nebyla schopna najít jednodušší způsob, než vymyslet si globální oteplování a jako zástěrku vysílat do vesmíru všechny ty klimatologické satelity a vrtat do ledovců.

Proto potřebujeme spasitele ve formě Spencerů, Kremlíků a Klausů, kteří jako jediní tuhle celosvětovou konspiraci prokoukli. Vlastně ne jako jediní, stejné názory lze zaslechnout v leckteré pivnici "čtvrté cenové skupiny."

Autor: Roman Polach | úterý 6.9.2011 13:33 | karma článku: 23.35 | přečteno: 2687x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Věda

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii-8.Bunkový genóm ako báseň. Posunieme „hranice“ života?

Ukázalo sa, že na procesy genetických zmien je možné, ba nutné, aplikovať princípy informatiky a kombinatoriky. Aké sú niektoré závery týchto empirických vied pre biológiu? - Je živá už molekula RNA? Kde vlastne začína život?

16.10.2017 v 17:08 | Karma článku: 5.88 | Přečteno: 78 | Diskuse

Jan Fikáček

Dnešní fyzice trochu chybí.... fyzika, aneb proč je matematika někdy fyzikálně slepá

Matematika je náš nejlepší "smysl", kterým vidíme nejhlouběji do světa elementárních částic, či nejostřeji do minulosti vesmíru. Tento superiorní "smysl" má ale, bohužel, i své "optické klamy" a nedostatky.

16.10.2017 v 9:07 | Karma článku: 18.93 | Přečteno: 482 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč jsou stopy v mokrém písku nakrátko suché?

Když se procházíte po mokrém písku, můžete si všimnout zajímavého jevu. Písek, na kterém právě stojíte, se zdá být světlejší a sušší než zbytek pláže. Je to trik nebo optický klam? (délka blogu 5 min.)

16.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 22.82 | Přečteno: 478 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč vlastně fungují – přesýpací hodiny?

Co mají přesýpací hodiny společného s klenbou kostela – a proč vlastně fungují tak, jak fungují? (blog je dnes kratší, ca. 2 min.)

12.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 26.85 | Přečteno: 833 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii–7. Haeckelov „zločin“ alebo: Škandalózna nevedomosť či „farizejstvo“?

Keď mal Darwin problém a jeho teória sa ocitla v úzkych kvôli objavom v paleontológii a s tým súvisiacou myšlienkou homológií, domnieval sa, že najlepšie podporia jeho teóriu údajné dôkazy z vtedajších poznatkov embryológie.

9.10.2017 v 17:50 | Karma článku: 7.83 | Přečteno: 151 |


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.