Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Způsobí oteplení o 4 stupně katastrofu?

12. 07. 2011 10:41:08
Mezi českými popírači globálního oteplování patří Luboš Motl ještě k těm poměrně vzdělaným. Jeho obor sice nemá s klimatologii nic společného - je to strunový fyzik - ale alespoň je to vědec, narozdíl od takového Vítězslava Kremlíka nebo Václava Klause. I v jeho případě ale bohužel platí, že mimo svůj obor je každý odborník laikem a tak jeho články k tématu globálního oteplování vynikají kombinací naprosté neznalosti, drzosti, arogance a pocitu, že ví všechno sám nejlíp. Ukázkou je jeho nedávný článek, ve kterém se zabýval důsledky oteplení planety o 4 stupně C.

"Je ohromující, že si tito lidé neuvědomují, jak málo jsou 4 stupně C pro naši planetu. Každý rok mění roční období teploty všude mimo rovníku o desítky stupňů. Každých 24 hodin také zažíváme rozdíl mezi denními a nočními teplotami srovnatelný se 4 stupni."

...

"Není absolutně žádný problém pro lidi a ostatní (živočichy) přesunout se z 15 do 20 stupňů C a není ani žádný důvod se vůbec bavit o tom, jak se adaptují. Jedinou adaptaci budou potřebovat farmáři - a ta adaptace bude jednoduše v tom, že nebudou muset tolik pracovat, aby dosáhli stejných výsledků."

Při čtení Motlova článku jsem se nemohl ubránit dojmu, že se jedná o výtvor žáka zvláštní školy. Luboš Motl se nijak neobtěžuje dokládat svá tvrzení nějakými studiemi, zkrátka sám ví nejlíp, jak se věci mají a odkazuje na svůj dřívější článek, podle kterého by nebylo problém ani oteplení o 13 stupňů. Bohužel ale zcela ignoruje jak všechny vědecké studie na toto téma, tak i realitu současnosti - tedy to, jaké dopady má globální oteplování už dnes - a to se zatím oteplilo o necelý jeden stupeň.

Jedním z nejvíce hmatatelných dopadů globálního oteplování bude vzestup hladiny moří, která podle zatím nejlepších odhadů do roku 2100 stoupnou o 75 centimetrů až 2 metry (Vermeer 2009, Pfeffer 2008, Advancing the Science of Climate Change,) tedy mnohem více, než předpokládala zpráva IPCC. Tím dojde k zaplavení oblastí, kde žijí stovky milionů lidí. Opravdu Luboš Motl věří, že tohle není žádný problém? Přitom i tyto odhady mohou být podhodnocené. Víme totiž, že před třemi miliony léty byly globální průměrné teploty asi o 3 stupně vyšší než dnes a hladiny moří tehdy byly přibližně o 25 metrů výše. Je velmi pravděpodobné, že takových teplot se dočkáme kolem roku 2100 - to samozřejmě neznamená, že hladiny moří okamžitě stoupnou o 25 metrů, ale vzestup o několik metrů do konce století není úplně nereálný.

Dalším očekávaným dramatickým dopadem globálního oteplování budou vlny veder a sucha. Oteplení planety o 4 stupně totiž neznamená, že se bude oteplovat všude stejně, lze očekávat vzestup klimatických extrémů. Například podle loňské analýzy National Center for Atmospheric Research se můžeme těšit do konce tohoto století na bezprecedentní sucha na mnoha místech na světě. Analýza používá takzvaný Palmerův index závažnosti sucha, který má rozmezí -10 až +10. Hodnoty -4 a nižší jsou považovány za extrémní sucho, přičemž naměřené hodnoty pod -6 jsou už zcela vzácné. V tiskové zprávě ke studii se uvádí:

Výsledky ukazují, že ve třicátých letech tohoto století by některé regiony ve Spojených státech i jinde na světě mohly zažít obzvláště nepříznivé podmínky, s průměrnými desetiletými hodnotami potencionálně padajícími k -4 až -6 na mnoha místech centrálních a západních Spojených států stejně jako v několika regionech jinde ve světě, a -8 nebo nižšími v částech Středozemí. Na konci století by mnoho zalidněných oblastí, včetně částí USA mohlo čelit hodnotám -8 až -10 a velké oblastí Středozemí by mohly spadnout k -15 až -20. Takové hodnoty by byly téměř bezprecedentní.

"Fakt, že se klima v 21. století může dostat mimo stupnici současného indexu sucha je samo o sobě znepokojivé znamení."

drought-new.jpg

Obrázek: Jak se budou šířit sucha ve 21. století, hodnoty pod -4 jsou považovány za extrémní sucha, převzato z tiskové zprávy ke studii NCAR, celou studii lze stáhnout tamtéž. Tuto mapku samozřejmě nelze považovat za přesnou předpověď, ale můžeme si díky ní udělat přibližný obrázek o tam, jak velká část planety bude postižena suchem a v jaké intenzitě.

Katastrofální vlny veder a sucha přitom nejsou nějakou vzdálenou vizí budoucnosti, podle studie Dai 2004 se od 70. let minulého století podíl "velmi suchých" oblastí zvýšil z 12% na 30%. Přitom od doby vydání této studie máme prakticky každý rok minimálně na několika místech světa extrémní sucha a to i na místech, kde by to člověk čekal nejméně, například Amazonii v roce 2005 postihlo "stoleté sucho." Na další podobné jsme nemuseli čekat sto let, neboť v roce 2010 nastalo znovu (viz novinky.cz a Nature). Déle trvající sucha přitom mohou mít pro Amazonský prales velice neblahé následky. V roce 2010 jsme také měli vlnu rekordních veder v Rusku, které vedly k obrovských požárům - jen v Moskvě zemřelo na následky veder asi 11 000 lidí. V důsledku zničené úrody Rusko zakázalo export obilí, který vypršel teprve letos 1. července. Tento zákaz byl přitom jednou z příčin toho, že ceny potravin letos dosáhly rekordní výše. A to mluvíme pouze o jedné vlně veder v jedné zemi. Tolik tedy k Motlovu tvrzení, že oteplování prospěje zemědělcům. Další klimatické extrémy, které nastaly v roce 2010 (a že jich bylo požehnaně) si můžete prohlédnout na mapce vydané NOAA.

Jen v tuhle chvíli sužují extrémní sucha Somálsko a přilehlé země, což přimělo desítky tisíc Somálců k útěku z postižených oblastí. BBC popsala situaci na místě slovy: "vize pekla," viz níže:

AfriceDrought.jpg

Antonio Guterres z Agentury pro uprchlíky řekl televizi Al Jazeera: "Nemám pochyb o tom, že v současnosti je Somálsko nejhorší humanitární katastrofa. Nikdy jsem v uprchlickém táboře neviděl lidi, kteří by přicházeli v takhle zoufalém stavu." Lidé, kterým se podaří dorazit do uprchlických táborů, lze ještě považovat za ty šťastné. Kdo není schopen nebo nemá prostředky vyrazit na tuto cestu, je ponechán svému osudu.

Možná by stálo za to, aby Luboš Motl vysvětlil těmto lidem, že "trocha tepla" nikoho nezabije a že je to vlastně prospěšná věc. Extrémními vedry v tuto chvíli trpí i velké oblasti USA, podle The Houston Chronicle škody na obilí jen v Texasu překročí 4,1 miliardy dolarů, což je částka, o kterou zemědělci přišli díky suchům v roce 2006. Ukazuje se tak, že tvrzení klimatických popíračů, o tom jak zvýšení koncentrace CO2 v ovzduší povede k větším sklizním, je čistá science fiction. Podle NOAA se letošní škody z přírodních katastrof v USA pohybují okolo 32 miliard dolarů a to jsme teprve v polovině roku.

USAdrought.jpg

Obrázek: Oblasti USA zasažené suchem, červená barva znamená extrémní sucha, hnědá je ještě o stupeň horší, dalo by se přeložit jako "mimořádná." Zdroj NOAA

A to jsem ještě nezmínil povodně, jejichž výskyt a intenzita rovněž stoupá vlivem globálního oteplování. Například v době, kdy Rusko trpělo již zmíněnými vedry, o kus dále v Pakistánu povodně zasáhly asi 20 milionů lidí a zabily okolo 2000. O něco později týž rok nastaly rozsáhlé povodně v Austrálii, které způsobily škodu asi 10 miliard australských dolarů a zatopily území o rozloze Francie a Německa dohromady.

Znovu připomínám, že ačkoli se dosud oteplilo o pouhý necelý stupeň, začínají být běžné zprávy jako tato s názvem Jaro 2011 - klimatické extrémy v USA od NOAA:

Jaro (březen-květen) 2011, obzvláště duben, přinesl extrémní počasí a klimatické událostí do mnoha částí USA. Tornáda, povodně, sucha a lesní požáry pustošily během tohoto období velkou část země a každý z těchto extrémů překonal dlouhotrvající rekordy a byl přirovnáván k nejhorším takovým případům v historii. Přestože podobné extrémy se již v průběhu moderní americké historie vyskytovaly, nikdy dříve se nevyskytly během jediného měsíce.

Motl, stejně jako i jiní popírači, tvrdí, že více lidí zemře v důsledku zimy než v důsledku veder, takže globální oteplování ve výsledku úmrtnost sníží. To může být skutečně pravda u některých severských zemí, kde bývají tuhé zimy. V mírném a teplém klimatickém pásmu však téměř jistě počet obětí veder překročí počet obětí chladného počasí ( viz.např zde nebo zde, dobrá analýza k tématu také zde.) Ironií globálního oteplování je, že jeho následky trpí a budou nejvíce trpět státy, které ho nezpůsobily, tedy hlavně rozvojové země, zatímco klimatičtí popírači sedící v klimatizovaných kancelářích mohou v klidu dál tvrdit, že je vše v pořádku, vždyť u nich je příjemný chládek.

Autor: Roman Polach | úterý 12.7.2011 10:41 | karma článku: 18.36 | přečteno: 2814x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Věda

Jan Veselý

Saturnův slunovrat

aneb Topocentrický pohled na vesmír v květnu 2017. Na Saturnu a okolo něj se dějí mimořádné věci. I pohled na oblohu ze Země slibuje v květnu několik zajímavých událostí.

28.4.2017 v 21:00 | Karma článku: 9.56 | Přečteno: 204 | Diskuse

Libor Čermák

Letošní sezona obrazců v obilí začala nečekaně brzy

Doslova nadšení mezi cerealogy vyvolaly první čtyři obrazce v řepce, které se zatím během dubna objevily v Anglii. A co víc! Nejsou to jediné letošní agrosymboly. Další se například objevily v Nizozemí.

27.4.2017 v 11:52 | Karma článku: 14.81 | Přečteno: 768 |

Irena Maura Aghová

Společnost a zdraví: Rozevřené nůžky

Nepochybuji, že většina lékařů v naší zemi jsou na vysoké úrovni a jejich morální kredit považuji za vysoký. O úrovni medicíny též nepochybuji, ale je třeba se pozastavit nad léky a způsobem jak jsou prezentovány.

27.4.2017 v 9:35 | Karma článku: 7.77 | Přečteno: 426 | Diskuse

Dana Tenzler

K čemu se hodí … astat?

Který chemický prvek je na Zemi nejvzácnější? Není to ani zlato, ani drahá platina. Není to dokonce ani dysprosium, o kterém nejspíš většina z nás nikdy neslyšela. Nejvzácnějším prvkem je ... astat. (délka blogu 3 min.)

27.4.2017 v 8:00 | Karma článku: 28.09 | Přečteno: 930 | Diskuse

Michal Češek

Potřebují zdravotní sestry vysokou školu?

Upřímně se divím tomu, že někdo vůbec vede tuto úvahu. Pokud vám přijde vysokoškolsky vzdělaná sestra zbytečná, snad vás tímto článkem vyvedu z omylu.

24.4.2017 v 18:51 | Karma článku: 39.37 | Přečteno: 10969 | Diskuse
Počet článků 67 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 4038
Jsem zastáncem vědy, ateismu a skepticismu.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Oblíbené knihy

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.