Svět se totálně zbláznil z koronaviru
V prvé řadě, svět se totálně zbláznil.
Ale než se pustíme k aktuálnímu dění - jak to tedy dopadlo s mým odhadem úmrtností? Dle často citovaného čísla Světové zdravotnické organizace na virus umírá 3,4% lidí. WHO navíc tvrdí, že nejsou důkazy, že by po světě kolovalo mnoho neodhalených nakažených, takže toto číslo prý není příliš nadsazené. To je podle mě hodně naivní předpoklad. WHO například zcela ignoruje data z lodi Diamond princess, kde byly stovky lidí bez jakýchkoli příznaků. O těchto lidech bychom nevěděli, kdyby doktoři všechny na lodi netestovali.
WHO také ignoruje studie i odborné odhady, které se od té doby objevily.
Například tato studie odhaduje úmrtnost (infection fatality rate) na koronavirus v Číně na 0,66%, když vezmeme v úvahu i pravděpodobný počet nepodchycených případů.
Podle této studie je úmrtnost v Číně 0,5%, tedy jen asi pětinásobek toho, co ročně umírá na chřipku.
V Jižní Koreji, kde máme díky vysokému počtu testovaných jedinců nejlepší představu o počtu nakažených, je úmrtnost obdobná.
I tato čísla ale můžou ještě jít dolů, protože jak píše profesor medicíny a epidemiologie John P.A. Ioannidis ze Stanfordské univerzity ve skvělém článku na serveru statnews, ani po čtyřech měsících od začátku epidemie vlastně netušíme, kolik lidí se celkově nakazilo. I on na základě dat z lodi Diamond Princess odhaduje úmrtnost v rozmezí 0,05 až 1%.
Podle odborníka na infekční nemoci a spoluvynalézce rotavirové vakcíny Paul Offita nezpůsobí koronavirus ani desetinu škody, kterou způsobí chřipka. Ostatně za čtyři měsíce od počátku epidemie zemřelo jen asi 1,6% lidí, co ročně umře na chřipku.
A pokud nevěříte nikomu z uvedených, poslechněte si jiného odborníka na infekční nemoci - Ameshe Adalju, i ten zastává názor, že úmrtnost na koronavirus je někde mezi úmrtností chřipky a 0,6%.
Je dost pravděpodobné, že se bude opakovat situace, jaká byla u epidemie prasečí chřipky, kdy počáteční odhady úmrtnosti byly mnohonásobně nadsazené. Někteří vědci proto říkají, že by se čísla získaná vydělením počtu diagnostikovaných případů počtem úmrtí neměla vůbec používat, protože neříkají prakticky nic o skutečné úmrtnosti.
Typický protiargument zní: Běž se podívat do Itálie, jak jsou tamní nemocnice přetížené a uvidíš, že tohle je mnohem horší, než obyčejná chřipka. Jenže jak uznává i náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula, italské zdravotnictví bylo na epidemii totálně nepřipravené, mají jen asi čtvrtinu plícních ventilátorů ve srovnání s Českou republikou a polovinu nemocničních lůžek. Navíc jak se můžete dočíst v tomto článku, vysoká úmrtnost v Itálii je způsobená mimořádně vysokým zastoupením starých lidí mezi nakaženými. Není tedy vůbec jisté, zda lze ze zkušeností z Itálie posuzovat závažnost epidemie.
Mezitím už ale svět zachvátila naprostá panika a státy světa zavádějí naprosto chaoticky všemožná opatření, jak zabránit konci světa. Je fascinující sledovat, jak se mnohé země prakticky přes noc proměnily v Severní Koreu a lidé si bez jakéhokoli odporu nechali vnutit totalitní opatření, o jejichž smysluplnosti lze pochybovat.
Je snadné propadnout panice, pokud člověk sleduje od rána do večera zprávy. Jenže jak podotýká už zmíněný profesor Ioannidis, kdybychom nevěděli, že existuje nový koronavirus, tak bychom si ani nevšimli, že se děje něco neobvyklého. Jen doktoři na intenzivní péči by si povzdechli, že mají dva či tři měsíce neobvyklý nával pacientů.
Denně na zemi umírají statisíce lidí a nikdo z těch, co si na Facebooku fotí selfíčka s rouškou, jim nevěnuje ani vteřinu pozornosti. Protože svět se rozhodl, že teď bude veškerou pozornost věnovat osmi tisícům mrtvých (nejčastěji ve věku kolem 80 let) a vše ostatní přestalo existovat. Jistě, pokud by byla úmrtnost v řádu několika procent, mohly by to být časem desítky milionů mrtvých. To ale téměř jistě není. Reakce většiny zemí je zcela neúměrná míře rizika.
Pozor, tím neříkám, že mi je lhostejný osud starých a nemocných lidí. Říkám, že bychom měli zavádět jen opatření, která prokazatelně fungují a jen pro ty, kterým pomůžou. Také bychom měli porovnávat přínos opatření s jejich dlouhodobým společenským a ekonomickým dopadem. Kolik lidí zemře, až na celém světě zkolabuje ekonomika a nebudou peníze na provoz nemocnic? Spočítal to někdo?
Jedna z mála zemí, které nepanikaří a zatím zavádí jen mírná opatření, je Velká Británie. Kupříkladu ještě o víkendu se tam bez problému konaly masové koncerty. Prostudoval jsem si tedy jejich pandemické plány, které připravovaly pracovní skupiny odborníků a dočetl se zajímavé věci. Mimo jiné:
- Omezení letů do Británie o 90% by zpomalilo vrchol epidemie jen o 1 až 4 týdny, nemá tedy téměř žádný význam.
- Regionální omezení dopravy naruší chod země a jejich přínos je relativně malý.
- Nejsou důkazy, že by omezení masových shromáždění mělo významný vliv na šíření viru. Naopak tyto akce mohou pomoci udržení morálky během pandemie.
- Nejsou důkazy, že by masové nošení roušky mělo valný význam. Roušky musíte mít správně nasazené, je třeba je často měnit, správným způsobem s nimi zacházet a likvidovat je. Ochota populace to vše podstupovat časem klesá.
A teď to nejlepší. Podle britských pandemických plánů, zavedení opatření, jaké byly zavedeny u nás - tedy prakticky zastavení veškerého života, má význam jenom když trvá až do doby, než se objeví vakcína a vyrobí se ji dostatečné množství. A to může trvat rok nebo rok a půl. Když karanténní opatření po měsíci nebo po dvou uvolníte, začnou počty nakažených opět exponenciálně stoupat.
Jinými slovy, pokud jste měli na letošní rok nějaké plány, můžete je rovnou zrušit.
Velká Británie sice chce zpomalit šíření epidemie, ale nijak nespěchá s jejich nasazením, protože podle nich, čím účinnější opatření zavedete, tak se sice méně lidí nakazí, ale také méně lidí proti této nemoci získá imunitu. O to horší pak může být druhá vlna epidemie. Británie se chce tedy zaměřit především na ochranu rizikových skupin a současně co nejméně omezovat život těm, u nichž je riziko vážné nemoci minimální.
My se mezitím můžeme těšit na dlouhé měsíce v karanténě, které se nepochybně projeví na počtu lidí s depresemi i na počtu sebevražd. K tomu připočtěte ekonomický kolaps, ke kterému dlouhodobá karanténa povede.
Jediné, co nás může od této neradostné vyhlídky zachránit, je pokud se brzy podaří vyvinout lék a distribuovat jej ve velkém množství. Největší naděje jsou v tuto chvíli vkládány do remdesiviru, který se už v některých zemích zkouší v klinických testech a brzy se k němu snad dostane i Česká republika. Pokud by pomohl alespoň kriticky nemocným pacientům, mohlo by to vést ke zrušení současných drakonických opatření a život by se mohl vrátit do normálu.
Pokud se ukáže, že lék nefunguje, tak doufám, že máte velkou zásob knih a seriálů na dlouhé večery mezi čtyřmi stěnami.
Roman Polach
Ne, válka na Ukrajině opravdu není boj dobra se zlem
"Válka na Ukrajině je čistým střetem dobra a zla, nejsou tam žádná „ale”, takže nejde zpochybňovat naši pomoc Ukrajině a uprchlíkům," tvrdí šefredaktor týdeníku Respekt. Podobné teze lze najít i ve vyjádřeních naší vladních stran.
Roman Polach
Protilátky po covidu jsou účinné přinejmenším stejně jako očkování
V dubnu zaplavily světové noviny zprávy o tom, jak mutace delta ohrožuje Indii - nestíhají prý pohřbívat mrtvé. Málokdo už ale informoval o tom, co se v této zemi se zaostalým zdravotnictvím a nízkou proočkovaností stalo potom.
Roman Polach
Odpůrci strategie kolektivní imunity připomínají sektu
Ruku na srdce. Tahle epidemie mohla být už dávno za námi, kdybychom si nehráli na "poručíme větru, dešti" a nesnažili se zabránit šíření koronaviru za každou cenu.
Roman Polach
Na dovolené v epicentru pandemie
"Řady rakví a žádné důstojné loučení. Italské Bergamo nestíhá pohřbívat mrtvé, pomáhá armáda." Podobné titulky zaplnily v březnu světové noviny.
Roman Polach
Přeplněné nemocnice a jiné pohádky o koronaviru
Od počátku téhle pandemie tvrdím, že koronavirus je jenom taková horší chřipka, na kterou zemře asi 0,2% nakažených. Mnohé studie od té doby ukázaly, že nejsem daleko od pravdy.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Má přejít česká ekonomika na válečný režim? Doba míru je pryč, říká Pojar
Vysíláme Britský premiér Rishi Sunak nedávno oznámil, že jeho vláda uvede zbrojní průmysl do válečného...
Každý druhý učitel v Německu zažívá ve třídách násilí. Brutalita na školách roste
Premium Německý učitel se stává docela riskantní profesí. Násilí se stává stále běžnější částí vyučování a...
Biden nečekaně kývl na předvolební debatu. Kdykoli kdekoli, říká Trump
Americký prezident Joe Biden se v pátek nechal slyšet, že by chtěl do debaty se svým předchůdcem...
USA mění systém pomoci Ukrajině: už ne sklad, ale zbraně přímo ze zbrojovek
USA chystají dosud největší balík vojenské pomoci Ukrajině v přepočtu za více než 140 miliard...
Jak na rychlou a jednoduchou večeři s rýží?
Díky své všestrannosti se rýže LAGRIS už dlouho stávají nedílnou součástí mnoha pokrmů z celého světa. Bez ohledu na to, zda se používají k...
- Počet článků 74
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 4459x
Seznam rubrik
Oblíbené stránky
- ScienceBlogs
- Nature News
- New Scientist
- Massive Error blog
- Infidels library - zajímavé texty o ateismu