Čtvrtek 16. září 2021, svátek má Ludmila
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 16. září 2021 Ludmila

Odpůrci strategie kolektivní imunity připomínají sektu

20. 11. 2020 9:05:33
Ruku na srdce. Tahle epidemie mohla být už dávno za námi, kdybychom si nehráli na "poručíme větru, dešti" a nesnažili se zabránit šíření koronaviru za každou cenu.

Mezi námi ještě žije řada pamětníků dvou předchozích pandemií srovnatelného rozsahu. Hongkongská chřipka v letech 1968 - 1969 zabila podle odhadů 1-4 miliony lidí a Asijská chřipka v letech 1957 - 1958 zabila kolem jednoho milionu lidí. Přesto si mnozí lidé ani nevšimli, že nějaká pandemie byla. Noviny o ní sice psaly, ale zdaleka nepanovala hysterie, jaká panuje dnes. Nebyla ani žádná masivní plošná opatření, která by se byť jen vzdáleně podobala současným lockdownům, zavírání hranic a zavírání podniků.
Někteří experti se snažili upozornit, že koronavirus s námi už zůstane a je tudíž lepší snažit se ochránit ohrožené skupiny a zbytek populace nechat normálně žít. Tím by se v krátké době promořila a získala kolektivní imunitu. Jak víme, proti tomu se (narozdíl od minulých pandemií) postavila většina medií i vědců. Je prý třeba za každou cenu bránit šíření viru. Dnes už je jasné, že jejich argumenty byly nesmyslné. Podívejme se na nejčastější z nich:

Budou hory mrtvých!

Na začátku pandemii jsme slýchali i od Světové zdravotnické organizace, že zhruba 3,4% nakažených zemře. Podle shrnutí publikovaných vědeckých studií se však smrtnost u koronaviru pohybuje okolo 0,7%, WHO dnes uvádí rozmezí 0,5 - 1%. V případě, že se šíření viru daří udržet u mladší populace, to bývá i méně. Koronavirus je tedy možná 5 až 10x horší než běžná chřipka. To je sice dost, ale není to ani žádná apokalypsa. O proroky apokalypsy však přesto není nouze: "Že za měsíc zemře za den tisíc lidí je prakticky jisté – ti už jsou dnes nakažení, takže jim žádná opatření už nepomohou,“ tvrdil ještě před měsícem český vědec Jaroslav Flegr. Ve skutečnosti počet mrtvých nepřesáhl 250 a už je na poklesu.

Nemocnice zkolabují!

Už v dubnu jsem psal, že zvěsti o přeplněných nemocnicích v Itálii nebo New Yorku byly značně přehnané, ne-li rovnou lživé. Novináři i někteří odborníci v tom pokračují dodnes. Hrozí kolaps nemocnic v Texasu! Hrozí kolaps nemocnic na Floridě! Hrozí kolaps nemocnic ve Švýcarsku! Když se nikde katastrofické vize nenaplnily, najde se zase jiné místo, kde by se naplnit ještě mohly. Kolapsem nemocnic se hrozilo i v Česku. Ministerstvo zdravotnictví zajistilo 15 500 lůžek pro pacienty s covidem, obsazenost se však vyšplhala maximálně zhruba na polovinu. Přitom se už česká populace nejspíš blíží hranici kolektivní imunity. Více o tom později.

Budeme mít miliony invalidů

Kdybychom prý nechali virus volně projít populací, měli bychom miliony invalidů. Cožpak nevíte, že koronavirus poškozuje srdce? A plíce? A mozek? A všechno ostatní taky?
Inu, živil jsem se popularizací vědy dost dlouho na to, abych věděl, že mnohé vědecké studie je třeba brát s rezervou. Když například zavřete zdravého člověka pod magnetickou rezonanci a budete hledat dost dlouho, tak zcela jistě vždycky najdete nějaké anomálie. Když se tedy začaly objevovat studie o tom, jak koronavirus poškozuje srdce pacientů s koronavirem, někteří kardiologové k tomu byli skeptičtí. Zaslechli jste senzační zprávu, že koronavirus způsobuje u 60% lidí s covidem myokarditidu, tedy zánět srdeční svaloviny, který můžeš způsobit i smrt? Vědecký časopis Cardiovascular Pathology přezkoumal podobné studie a došel k závěru, že většina z nich je pochybných a skutečný výskyt myokarditidy je nejspíš méně než 2%. Poukazuje přitom na podobné koronaviry - u SARSu se nepotvrdil žádný případ myokarditidy a při epidemii MERSu je znám jen jeden případ z více než 2000 pacientů. Podobné je to podle autorů studie i u nového koronaviru. Kde se tedy vzaly katastrofické zvěsti? "Svou roli mohla hrát touha patologů identifikovat myokarditidu," můžeme se dočíst ve studii. Wow.
Jako bonus nabídnu studie o tom, že myokarditidu může způsobit i obyčejná chřipka či virus způsobující běžné nachlazení. Tyto viry však letos nikoho nezajímají, takže se o tom jinde nedočtete.
A co poškození plic? Všude přece čteme, že koronavirus poškozuje plíce. Deník New York Times nedávno informoval o studiích, podle kterých to nebude tak horké. "Zdá se, že většina z těchto vážnějších případů se zotaví z vážného poškození plic," cituje deník Dr. Frederica Hérengta, jednoho z autorů studie. To samé ostatně tvrdí i česká pneumoložka Martina Vašáková.
NY Times zmiňuje podobné zlepšení stavu i u 86 pacientů z kliniky v Inssbrucku, kteří strávili dlouhý pobyt v nemocnici, mnozí i na jednotkách intenzivní péče. "Měli jsme pacienty, kteří se dostavili na rehabilitaci na vozíku, ale začínají chodit znovu," říká Dr. Judith Löffler-Raggová. Jeden z pacientů potřeboval před rehabilitací kyslík, ale teď chodí po schodech do svého bytu ve čtvrtém patře. "Přestože měl 78 let, přestože měl zápal plic z covidu, to zvládá", dodává doktorka. Článek cituje i další experty, podle kterých mají plíce obdivuhodnou schopnost regenerace. Dá se předpokládat, že i ostatní katastrofické historky o tom, jak koronavirus ničí v těle kdeco, dopadnou podobně. Méně hysterie a více faktů, prosím.

Když necháme projít virus populací, zničí to ekonomiku

Tenhle argument už od začátku zní dost bizarně. Mikroskopický virus nemá moc zničit ekonomiku. Ekonomiku zničí zavření obchodů, restaurací, uzavírání hranic a hromada nesmyslných opatření. "Když bude venku řádit epidemie, lidé se budou bát chodit ven a ekonomika utrpí ještě více, než když se snažíme virus držet pod kontrolou," slyšel jsem v mnoha variacích od kdekoho. Opravdu? Já jsem tedy v Praze viděl, že hospody byly do posledního dne před zavřením plné. A když už se nemohlo pít uvnitř, postávaly hloučky lidí před hospodou, než se zakázalo i to. Naopak, lidé se naučili žít normální život i ve válce, když jim kousek od domovů dopadají bomby. Proč by například mladí lidé nepřijali nepatrné riziko, které hrozí ze strany koronaviru? Ortodoxní rouškaři mnohdy argumentují Švédskem: Podívej se na Švédy, ti hospody nezavřeli a nakonec mají hory mrtvých a jejich ekonomika dopadla ještě hůř než ta naše.
V tuhle chvíli už ve skutečnosti máme více mrtvých než Švédsko, takže tenhle argument padá. A ekonomika?
"Švédsku se každopádně úspěšně podařilo zachránit svou ekonomiku od hlubšího propadu: dle nejnovější podzimních dat Evropské unie klesne o 3,4 procenta, což patří k nejnižším snížením vůbec. Pro ilustraci Španělsku prognóza přisoudila 12,4procentní propad, Itálii zhruba 10procentní, Česku zhruba 7procentní a Německu 5,6procentní.(...) Prognóza výslovně zmiňuje přístup vlády jako jeden z několika klíčových faktorů," psal nedávno server lidovky.cz
Tak, co tam máte dál?

Že se nestydíte upřednostňovat ekonomiku, zachránit babičky (a dědečky) je důležitější

Odpověď na tohle by měla být zřejmá, ale asi není. Když necháte zruinovat ekonomiku pomocí šílených lockdownů, nebudou peníze ani na provoz nemocnic a ve výsledku nejspíš umře ještě více lidí. Vždy bychom měli zvažovat plusy i mínusy každého řešení. Letos zde však máme diktaturu epidemiologů, pro které je jediná priorita boj s pandemií a nějaké vedlejší ztráty je zřejmě vůbec nezajímají. O vyčíslení plusů a mínusů se pokusil Philip Thomas, profesor risk managementu z univerzity v Bristolu. Jeho tým přišel s křivkou, která znázorňuje vztah mezi HDP země a průměrnou délkou života a z niž vyplývá jasný závěr: čím bohatší země, tím déle její obyvatelé žijí. Jejich křivka dokáže vysvětlit 80% rozdílů v délce života u 162 zemí. O kolik se tedy zkrátí život Angličanů v případě druhého lockdownu? "Pokud zemře 250 000 lidí(na následky koronaviru) - kteří mají průměrný věk 79 let a dvě nebo více závažných nemocí - to by byl ekvivalent 45 000 průměrně dlouhých ztracených životů. Není pochyb o tom, že by to byl špatný výsledek. Nicméně, je to méně než desetina ztráty životů, které národ utrpí, pokud se podrobí dlouhodobému lockdownu, jaký v současné době předpokládá vláda. Kromě toho neexistuje žádná záruka, že druhé uzamčení Anglie bude fungovat." Profesor Thomas lockdowny přirovnává k chemoterapii aplikované na celou zemi. Nemocným lidem by terapie pomohla, ale zdravým lidem aplikace drsné léčby naopak dost ublíží. Takovou léčbu by žádná lékařská instituce nikdy neschválila.
Epidemiologové nevzali v potaz ani další katastrofické následky boje s koronavirem za každou cenu - očkovací kampaně v rozvojových zemích musely být dočasně přerušeny, což povede k masivním ztrátám na životech na jiné nemoci - jako jsou spalničky nebo obrna. Dle Světové zdravotnické organizace je v ohrožení 80 milionů dětí. Mnozí lidé se bojí jít do nemocnice například s podezřením na rakovinu, takže podlehnou nemoci, která by při včasném zahájení léčby byla zvládnutelná. To jsou jen některé z vedlejších ztrát, které lidstvu způsobí boj s koronavirem.


Nikdo nechce lockdowny, stačí si mýt ruce a nosit roušku a epidemii porazíme

Zvláštní slyšet tento argument uprostřed druhého lockdownu. Roušky letos nosí celý svět, některé země jako Španělsko nebo Izrael k tomu nutily své obyvatele i přes léto. Přesto i tyto země zažily masivní druhou vlnu. Evropa nakonec metodou pokusu/omylu skončila opět u lockdownu. Buďme realisté. Při současné politice ještě před příchodem vakcíny zažijeme možná dva další lockdowny. Boj s virem tedy vyžaduje masivní ekonomické oběti a na rok možná i déle znemožní lidem žít plnohodnotný život. Domácí vězení opravdu plnohodnotný život není.

Imunita proti koronaviru neexistuje nebo je krátkodobá

Studie o imunitě po prodělání infekce koronavirem vycházejí prakticky denně, takže dnes už jen málokdo popírá její existenci. Místo toho slyšíme, že imunita je krátkodobá. Noviny každou chvíli straší, že virus mutuje. Ve skutečnosti však koronavirus mutuje mnohem méně než chřipka a je tedy relativně stabilní. A co množící se příběhy o lidech, kteří se nakazili koronavirem podruhé? Ano, stává se to. Ale podle většiny vědců je to relativně vzácné a neměli bychom se tím znepokojovat. "V současnosti nejsou důkazy, že se to děje často," píše viroložka Angela Rasmusen. "Neměli bychom je (reinfekce) považovat za důkaz, že imunita nefunguje a není naděje zabránit šíření Sars-cov-2 v budoucnosti."
Před pár dny vyšla zatím nejdůkladnější studie, která zkoumala imunitní odezvu u 185 nakažených jedinců. Vědci zjistili, že imunitní odpověď zůstává stabilní i po více než půl roce. To dává naději, že odolnost vůči koronaviru trvá roky, možná i desetiletí, jak píše New York Times. Možná úplně nezabrání infekci, ale imunitní systém by vás měl ochránit před vážným průběhem nemoci či hospitalizací a to alespoň několik let. Deník připomíná, že u původního viru SARS měli někteří nakažení protilátky i po 17 letech. NYT cituje například imunoložku Akiko Iwasaki z univerzity Yale, která výsledky studie není překvapená - je to přesně to, co se očekávalo. Zkrátka běžná imunitní odpověd jako u běžného viru. Množství protilátek sice po čase klesne (z toho některé dřívější studie usuzovaly, že imunita je krátkodobá), ale v případě potřeby si je imunitní systém zase vyrobí.

Žádná země zatím imunitu nemá

S příchodem podzimu se epidemie vrátila i do zemí, u kterých někteří doufali, že tam už panuje kolektivní imunita. Například do Itálie nebo Švédska. Při bližším pohledu se ale ukazuje zajímavá věc: Oblasti, které byly v první vlně nejvíce zasaženy koronavirem, jsou na tom teď nejlépe a naopak oblasti, které byly ušetřeny, jsou na tom teď špatně. Hezky je to vidět na případu Lombardie. A pokud namítnete, že v postižených oblastech Lombadie si lidé dávají větší pozor - v červenci jsem oblast navštívil osobně a nemyslím si to.

Jsou i další příklady. "Stal se zázrak? V Madridu klesají počty nakažených navzdory nočnímu životu", psal nedávno server novinky.cz. Hmm a co takhle imunita? Španělsko na jaře provedlo výzkum imunity a zjistilo, že v oblasti Madridu už má zhruba 11% obyvatel protilátky proti koronaviru. Druhá vlna se oblasti kolem hlavního města zcela nevyhnula, po čase ale počty nakažených začaly poměrně prudce klesat, navzdory čilému nočnímu životu a otevřeným restauracím. Často slýcháme, že pro dosažení kolektivní imunity je třeba, aby se nakazilo 60% - 70% lidí, což by samozřejmě znamenalo i značné množství mrtvých. Co už vám ale rouškaři neřeknou, je, že možná stačí k dostatečnému promoření jen 40% nakažených, jak tvrdila jedna studie v časopise Science. A pokud má pravdu profesorka matematiky a statistiky Gabriela M. Gomesová z univerzity v Glasgowě, stačí ke kolektivní imunitě jen 10 - 20% nakažených. Její práce vychází z jednoduchého faktu: Různí lidé jsou různě společensky aktivní a ne všichni tedy mají stejnou schopnost nakazit další lidi. Přičemž ti nejaktivnější přenašeči se zpravidla nakazí jako první. Když vezmeme tuhle heterogenitu populace v úvahu, vyjde nám, že hranice kolektivní imunity je mnohem nižší. Pokud má tedy profesorka Gomesová pravdu, může být Česká republika už teď na prahu kolektivní imunity. Je třeba totiž vzít v úvahu, že nakažených je zhruba 4x více, než kolik jich je diagnostikovaných, jak říká například virolog Pavel Plevka. Nemoc tedy mohlo k dnešnímu dni prodělat až 1,9 milionů lidí, i když dle mých vlastních odhadů je to spíš jen 1,4 milionů lidí.
Někteří vědci nevěří, že by práh kolektivní imunity byl jen kolem 20%, protože existují oblasti, kde se nakazilo podstatně více lidí. Dle jedné studie například v brazilském městě Manaus nemoc prodělalo až 66% obyvatel. Je ale třeba říct, že hranice kolektivní imunity není žádný nepřekročitelný strop a pokud se někde virus masivně a nekontrolovaně šíří, tak počty nakažených mohou přestřelit práh kolektivní imunity. Z toho hlediska se jeví výhodné držet reprodukční číslo lehce nad hodnotou 1 a při překročení prahu kolektivní imunity epidemie jako mávnutím kouzelného proutku skončí. Lokální ohniska se sice občas stále mohou objevovat, tak jako se to děje v silně promořeném New Yorku. Ale už to nebude zdaleka taková katastrofa, jaká se tam odehrávala na jaře, už by nemělo docházet k exponenciálnímu šíření. Podle mě je nevyhnutelné, že koronavirus se během zimy silně rozhoří na místech, které byly dosud ušetřeny a po pár měsících skončí stejně rychle, jako začal. Až k nám na jaře začnou ve větším množství vozit vakcíny, už je možná ani nebudeme potřebovat. Svět už je dávno za bodem, kdy by se dalo zabránit promoření populace. Poroučení větru, dešti, nefunguje.

Autor: Roman Polach | pátek 20.11.2020 9:05 | karma článku: 26.48 | přečteno: 1046x

Další články blogera

Roman Polach

Protilátky po covidu jsou účinné přinejmenším stejně jako očkování

V dubnu zaplavily světové noviny zprávy o tom, jak mutace delta ohrožuje Indii - nestíhají prý pohřbívat mrtvé. Málokdo už ale informoval o tom, co se v této zemi se zaostalým zdravotnictvím a nízkou proočkovaností stalo potom.

2.8.2021 v 9:22 | Karma článku: 30.52 | Přečteno: 1109 | Diskuse

Roman Polach

Na dovolené v epicentru pandemie

"Řady rakví a žádné důstojné loučení. Italské Bergamo nestíhá pohřbívat mrtvé, pomáhá armáda." Podobné titulky zaplnily v březnu světové noviny.

24.7.2020 v 10:05 | Karma článku: 29.44 | Přečteno: 1643 | Diskuse

Roman Polach

Přeplněné nemocnice a jiné pohádky o koronaviru

Od počátku téhle pandemie tvrdím, že koronavirus je jenom taková horší chřipka, na kterou zemře asi 0,2% nakažených. Mnohé studie od té doby ukázaly, že nejsem daleko od pravdy.

19.4.2020 v 19:52 | Karma článku: 31.88 | Přečteno: 2486 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jan Tomášek

Oblouková míra - stupně, Ludolfovo číslo a radiány (výkon a točivý moment 3)

Bádání nad "obloukovými mírami" - v podstatě by se mělo jednat o něco jako mezipříspěvek na téma "výkon a točivý moment" - tedy příspěvek "3".

16.9.2021 v 10:10 | Karma článku: 4.63 | Přečteno: 156 | Diskuse

Dana Tenzler

Co je nového na Marsu? Čínský rover Zhurong

Číně se podařilo umístit na povrch Marsu fungující rover. Má jméno Zhurong. Jak si momentálně vede? Délka blogu ca. 3 minuty.

16.9.2021 v 8:00 | Karma článku: 20.13 | Přečteno: 259 | Diskuse

Karel Sýkora

Zabezpečená šifrovaná e-mailová komunikace

Šifrovat můžete e-mailovou komunikaci. E-mailové zprávy mohou po Internetu putovat přes různé e-mailové servery spravované neznámými správci. Právě proto je v případě důvěrných zpráv vhodné šifrovat.

16.9.2021 v 7:32 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 56 |

Jan Fikáček

Je nekonečno minulostí nebo budoucností vědy?

Nekonečno je pro mnohé synonymem špičkové vědy a zároveň tajemnosti. V mnohém směru právem, protože zavedení nekonečna do matematiky způsobilo její bouřlivý rozvoj. A představa nekonečného vesmír také povznáší naši představivost.

15.9.2021 v 10:06 | Karma článku: 14.61 | Přečteno: 408 | Diskuse

Dmitrij Michajlov

Definice novodobého zločince

Naposled, když jsem zveřejnil tento názor, 185 lidi na Facebooku se do mně pustilo a nazývalo mně dementem, blbcem, chtěli abych táhnul zpátky do Ruska....

14.9.2021 v 18:56 | Karma článku: 15.52 | Přečteno: 680 | Diskuse
Počet článků 74 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 4337

Skeptik a popularizátor vědy. Publikoval jsem články pro tištěná i internetová média jako vtm.cz, Respekt, 100+1, Svět na dlani a další..

Najdete na iDNES.cz